V první části tohoto článku jsme se seznámili s pojmem „poruchy chování“ a pověděli jsme si o jejich možných příčinách. I v dnešní části článku se budeme zabývat malými (i většími) zlobily. Přiblížíme si jednotlivé druhy poruch chování, řekneme si, jak je odstraňovat, a lehce si nastíníme také problematiku diagnózy.
Druhy poruch chování
Poruchy chování můžeme dělit podle různých hledisek, ale nejčastěji se klasifikují na:
Disociální: Do této skupiny patří nekázeň, porušování školního řádu, lhavost, záškoláctví, … Vždy jde o nepřiměřené chování, které lze ještě zvládnout běžnými výchovnými prostředky. U každé poruchy je důležité zjistit její příčinu. Proč dítě lže? Chce obelhat rodiče, nebo se něčeho bojí? Proč chodí za školu? Má nekalé úmysly, nebo se bojí šikany? A podobně.
Asociální: Do asociálních poruch řadíme závislosti různého druhu (gamblerství, alkohol, drogy…). Ano, týká se to spíše starších dětí, ale už v dětství se mohou tvořit předpoklady k závislostem, např. na počítači. Každá závislost je špatná. Snažte se je netolerovat! Do této skupiny poruch řadíme také sebepoškozování a sebevražedné pokusy. Je to smutná kapitolka, zvláště když si uvědomíme, že těchto činů se skutečně dopouští i děti!
Antisociální: Jde o nejtěžší poruchy chování, kdy jedinec může někomu těžce ublížit nebo dokonce někoho zabít! Proto je důležité včas odhalit dětskou agresivitu a rozpoznat její nebezpečnost. Máte-li pocit, že dítě je nadmíru agresivní, prodiskutujte tyto otázky s vyučujícím, popřípadě s dětským psychologem.
Co vás čeká v pedagogicko-psychologické poradně?
Ani psycholog na první pohled nedokáže odhalit, zda jde skutečně o poruchu chování, případně o jakou a jak ji napravit. Proto musí udělat řadu vyšetření a testů, mezi něž patří např. vyšetření rozumových schopností. Dozví se tak, jestli dítě dělá prohřešky schválně, nebo zda není schopné si na základě nízkého intelektu uvědomit, že se to dělat nesmí. Dále malého zlobiče čeká osobní dotazník, testy na pozornost… Připravte se i na to, že psycholog bude zjišťovat podrobnou anamnézu rodinné situace.
Jak odstraňovat či zmírňovat poruchy chování
Vážnější poruchy je nutné řešit v pedagogicko-psychologické poradně, kde vám odborník doporučí, jakými výchovnými prostředky máte na potomka nejlépe působit. Důležitá je samozřejmě prevence – otevřený přístup k dítěti, přiměřené pochvaly, tresty…Ale ne vždy správný přístup rodičům zaručí, že nebude mít jejich dítko problémy s chováním.
Projeví-li se příznaky poruchy chování, je důležité nejdříve zjistit, proč se objevily, a jaká je jejich pravá příčina. Často nadměrné zlobení může být obranou před něčím, čeho se dítě bojí. To je důležité včas odhalit.
Ne každé dítko je hodným andílkem. Po světě běhá i hodně čertíků a s některými je to někdy opravdu těžké. Pokud budete mít pocit, že vám váš malý školáček přerůstá přes hlavu, nebojte se vyhledat pomoc odborníka!
Add Comment