Tetanus je nemoc, která v našich podmínkách mizí. Jen několik málo dospělých, kteří nejsou správně očkováni, ročně onemocní. Přesto ale mohou být v některých případech tetanové bakterie nadále nebezpečné. Jak je to možné? Čtěte dál a dovíte se to!
Vezměme si to ale pěkně popořadě. Tetanus způsobují bakterie Clostridium tetani, které běžně žijí v tělech savců a tedy i člověka. Konkrétně se nachází v zažívacím traktu a u žen také v pochvě. Nejčastěji prostřednictvím zvířecích výkalů se bakterie dostávají do půdy, v níž zůstávají dlouhá léta.
Zejména zvědavé dětské ručky mohou přijít k újmě při objevování babiččiných záhonů nebo tvoření báboviček z písku velmi rychle, stačí zapomenutý hřebík, střep nebo jen „šikovně“ zapíchnutá tříska. Bakterie se totiž do těla dostanou i malou rankou, proto bychom měli každé poranění, pokud je to jen trochu možné, dětem ošetřit.
Jen tak mimochodem, není asi nutné zdůrazňovat, že stav většiny dětských pískovišť na sídlištích není zrovna nejlepší. Psí a jiní zvířecí návštěvníci tam po sobě často nechávají nepěknou památku, což činí z pískoviště celkově hygienicky nevhodné místo na hraní. Naštěstí se objevují pískoviště chráněná plůtkem, tak doufejme, že budou rychle přibývat a děti si budou moct bezpečně hrát.
Ale zpět k našemu tématu. Proti tetanu se u nás děti celoplošně očkují téměř půl století, od roku 1958. Dospělí jsou očkováni od roku 1974, takže je v současnosti výskyt tetanu minimální.
Znalosti o tetanu asi v hlavě průměrný rodič nedrží, protože se s nemocí nesetkává tak jako jeho babičky a prababičky. Mnozí z vás o něm možná slyšeli naposledy při hodinách biologie a pak ho zaznamenali až při pohledu do očkovacího kalendáře vašeho miminka. Jak se tedy tato zákeřná nemoc projevuje? Ve stručnosti si to připomeneme.
Když se bakterie dostanou do krve, začnou vytvářet jedovaté látky, které ochromují nervovou soustavu. Jiný druh těchto jedů působí na srdce, které přestává pravidelně bít. Prvním příznakem, který se objeví nejpozději do měsíce po nakažení, je ztuhlost svalů obstarávajících žvýkání. Veškeré svaly postupně ochromují křeče, takže nakonec za nemocného musí dýchat přístroje, aby se neudusil. Šance na vyléčení je ovšem velmi malá, nemocní většinou umírají na selhání srdce.
Do zavedení povinného očkování však ročně umíraly stovky lidí. Tetanové bakterie se do těla nedostávaly jen kvůli poranění o hřebík či jiný ostrý předmět, existoval i novorozenecký a gynekologický tetanus. Díky tomu, že se většina porodů odehrává v nemocnici nebo alespoň v přiměřených hygienických podmínkách doma, novorozenecký tetanus se nevyskytuje. Dříve postihoval děti narozené v nevhodných podmínkách, třeba v chalupách s hliněnou podlahou nebo někde v přírodě, když se pupečník dostal do styku s hlínou. Třetím způsobem byl gynekologický tetanus, kterým se žena mohla nakazit při pokoutně vykonaném umělém potratu. Úmrtnost byla v případě nakažených novorozeňat stoprocentní, u žen po potratu to nebylo o moc lepší.
Zdálo by se, že díky pokroku medicíny a lékařské péči na nás už bakterie tetanu nemohou, ovšem i v tomto případě existuje výjimka. Občas se totiž přihodí, že se bakterie tetanu v našem těle přemnoží a dostanou se i do míst, kde začnou škodit. Spouštěčem může být například nedodržení termínů očkování proti tetanu, nejčastěji pokud se do těla dostane více dávek za kratší dobu, než udává očkovací kalendář. Lékaři by měli být schopni posoudit, jaký je mezi jednotlivými dávkami bezpečný časový rozestup, aby nebyl člověk ohrožen, ale… Maminky a tatínkové jistě vědí, že komunikace v lékařské ordinaci občas vázne a ve spěchu se na něco sem tam zapomene.
Příště se ještě v krátkosti podíváme na to, jakou neplechu může způsobit nedodržení očkovacího kalendáře.
Add Comment