Hra je pro dětský věk tou nejdůležitější činností. Malé dítě jí věnuje mnoho času. Předškoláček hrající si s autíčky či malé dítě stavící kostky je naprosto přirozeným obrazem dětství.
Ale co jít ještě do ranějšího věku a říci si něco o hře kojenců a batolat? Mysleli jste si, že si nehrají? Ale ano, jen jejich hra vypadá jinak.
To, že si děti hrají, víme všichni, ale napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, kdy a jak si začínají hrát?
Hra se objevuje už u úplně maličkého kojence! Spočívá v tom, že mrně ručičkama, nožičkama a pusinkou prozkoumává svět kolem sebe. Jak tento druh hry vypadá?
Uvedeme si příklad: Kojenec si vezme hračku či nějaký jiný předmět a ohmatáváním a cucáním zkoumá, zda jde skousnout, jaký má povrch atd.
No a příště už třeba bude vědět, že do gumy se kouše mnohem snadněji než do jiných předmětů. Tímto způsobem si postupně bude uvědomovat vlastnosti jednotlivých věcí.
K této hře ho motivuje touha poznávat svět kolem sebe a získávat o něm nějaké informace.
V tomto je těžké odlišit hru od učení. Nelze přesně stanovit dimenzi, kdy si dítě hraje a kdy se učí. Tyto činnosti jsou totiž navzájem úzce propojené a záleží i na tom, jak si přesně definujeme hru a učení. Tím se ale tady zabývat nebudeme.
Hra, kterou jsme si teď popsali, je typická zhruba do věku šesti měsíců.
Kojenec si touto hrou utváří základní, ještě velmi jednoduché představy o světě, ve kterém žije.
Dalším mezníkem v oblasti hry je sedmý až devátý měsíc života dítěte. Kojenec už dokáže sám sedět, a tak se jeho hra soustřeďuje na prostorové a funkční vztahy, což dále rozšiřuje jeho obzory. Proto nenechávejte své miminko jen ležet, ale posazujte ho a dávejte mu dost předmětů, kterými by se mohlo zabavit!
Dalším důležitým zlomem je období kolem roku a půl, kdy je dítě konečně schopno brát hru symbolicky. V této fázi už nemá batole problém zvládat cílevědomé kroky hry.
Hrajte si se svými nejmenšími!
Malé dítě potřebuje stimulovat a vy mu musíte dávat optimální podněty – těmi nejdůležitějšími je ze začátku řeč. Miminko velmi libě nese, když na něj blízká osoba mluví!
Při hře se ale nesoustřeďte pouze na hru samotnou, ale snažte se i vnímat citovou účast mrněte. Všímejte si jeho reakcí a snažte se odhalit, co se mu líbí!
Dítě vám dává zpětnou vazbu, která vás upozorní na jeho případnou únavu, frustraci a další nepříjemné stavy, kterým byste se měli snažit zabránit či je odstraňovat a zmírňovat.
Naučte se tak více rozumět svému cvrčkovi!
Hra je nejdůležitější dětskou činností, která se začíná vyvíjet už v kojeneckém věku!
Dejte svým nejmenším dostatek prostoru pro jejich hru. Velmi úzce souvisí s jejich fyzickým i mentálním rozvojem!
Add Comment