Naše babičky a prababičky pravděpodobně alergie v mládí netrápila, protože od malička žily v prostředí, v němž se dbalo na čistotu jen v mezích možností, a tak si jejich organismy zvykly na soužití s nejrůznějšími látkami a braly je jako samozřejmou součást prostředí. S nástupem mnohých prostředků na dezinfekci a zahubení všech „nebezpečných” látek nemělo najednou tělo možnost vytvořit si protilátky, a když se člověk ocitl v „nečistém” prostředí, organismus reagoval přecitlivěle.
Alergie je tedy nepřiměřená reakce na běžnou látku, může to být téměř cokoli od peří přes zvířata až po buráky. Organismus si bohužel setkání s látkou způsobující alergickou reakci pamatuje a často se stává, že se citlivost s každým dalším setkáním zvyšuje. Pokaždé se může tělo zachovat jinak, někdy se spustí rýma, jindy pálí oči, objeví se kopřivka nebo začneme kýchat. Ještě než si probereme, jak se alergie vlastně zjišťuje, jaké jsou její druhy a jak je léčit či jak alergickým reakcím předcházet, zmíním tzv. atopii, což je dědičný sklon k alergii. Pravděpodobně to slovo budete znát ve spojitosti s exémem, tedy jako atopický exém, což je s pylovou alergií a alergickým astmatem právě projevem atopie. Pokud jste alergiky, bude i vaše dítě s třicetiprocentní pravděpodobností alergikem, v případě obou alergických rodičů vzrůstá riziko na šedesát procent.
Někdy se mohou objevit příznaky alergie, ale přitom o tuto nemoc nemusí jít. Pokud má vaše dítě delší dobu rýmu, kopřivku nebo zarudlé oči, je lepší zajít na alergologii, kde dítě vyšetří na několik druhů alergie najednou.
Nejčastějším postupem je vytvoření několika drobných vpichů pomocí plastových „jehliček” a potření podrážděných míst zředěným roztokem alergenu. Když místo vpichu oteče a zrudne asi do čtvrt hodiny, má testovaný alergii na danou látku.
Alergolog nejspíše předepíše léky, které potlačují působení histaminů, což jsou látky vznikající při podráždění alergenem. Mají ovšem mnoho vedlejších účinků, např. způsobují ospalost, takže je lepší je dítěti dát opravdu jen při obtížích, a ne jako prevenci. O alternativní léčbě dětí je dobré se nejprve poradit s lékařem, ale v zásadě můžete malému alergikovi pomoci i úpravou jídelníčku.
V jednom z předcházejících článků o mléce jsme si řekli, že mléko zahleňuje, takže bychom měli vyzkoušet, zda po omezení pokrmů vařených z mléka se stav dítěte nezlepší. Naopak je vhodné zvýšit příjem tekutin, které hleny naředí a usnadní smrkání a kašlání. Jako prostředek k uvolnění nosu se osvědčil jablečný ocet, ale kvůli jeho ostré chuti se vám možná nepodaří dítě přesvědčit o jeho léčebných účincích a nebude ho chtít pít (samozřejmě mu ho dávejte naředěný a s medem nebo cukrem).
Paradoxně může i med, který je sám o sobě jedním z alergenů, pomoci pylovým alergikům, ale pouze v případě, že je od včel z okolí domova nemocného a alergik jej užívá před vypuknutím pylové sezóny. V medu jsou totiž částečky pylů, které mohou postupně snižovat přecitlivělost organismu a připravit ho na nápor pylů v sezóně.
Pokud se trochu vyznáte v bylinkách, připravte si nebo nakupte různé čaje a směsi, které zmírní některé příznaky alergie. Kopřiva pomáhá při chronických alergiích, dokáže vysušovat hlen, ale není vhodná pro děti do čtyř let. Hlen dokáže rozpustit i čaj z pískavice řecké, sena a mateřídoušky, který je třeba podávat dítěti v době potíží pravidelně. Pomoci umí i česnek, protože má antibakteriální účinky a zabraňuje chronické rýmě. Česnek je ovšem vhodnější až pro starší děti, protože může citlivému dětskému žaludku působit potíže. Další možností, jak s alergií bojovat, je akupresura, homeopatie nebo aromaterapie, ale tyto metody se týkají spíše až dospělých pacientů.
Zatím jsme si pověděli, co vlastně alergie znamená, a víme všeobecné informace o léčbě, ale protože je to téma velmi rozsáhlé, schovám si podrobnější popis jednotlivých typů alergie na příště.
Add Comment