Jak rozvíjet osobnostní a sociální dovednosti dětí? – 1. část

Jak rozvíjet osobnostní a sociální dovednosti dětí? – 1. část

Donedávna se školy i školky zabývaly pouze tím, jak předávat svým svěřencům vědecké poznatky, které budou (a možná ani nebudou) v životě potřebovat. Můžeme říci, že takový přístup připravuje děti na život? Ne! A jak je tedy nejlépe vybavit pro žití ve světě, který občas není peříčko?

Jak vzdělávat a vychovávat?

Co je ve výchově a vzdělání dětí tím nejdůležitějším? Je nutné, aby každý vstupoval do života s mnohými vědeckými poznatky, a přitom třeba ani nevěděl, jak bezkonfliktně vycházet s lidmi ve svém okolí?

Nebo je přínosnější vědět méně, ale umět „proplouvat“ životem? Otázky, které si zde klademe, nelze vyřešit po jediném zamyšlení. I když je zřejmé, že bude třeba obě oblasti skloubit.

Dítě by mělo ze školy vycházet s určitými znalostmi, ale na druhou stranu by nemělo být přehlceno teoretickými poznatky. Důležité je, aby také umělo komunikovat, chovat se asertivně, umět řešit konflikty atd. Dnes se tato problematika řeší v rámci reforem školství. Jde především o to vychovávat a vzdělávat sebevědomé jedince, kteří dokážou efektivně komunikovat a prosadit se v celé integrující se Evropě.

Osobnostní a sociální výchova

Osobnostní a sociální výchova je od 90. let národním vzdělávacím programem ve Velké Británii. I naše země se snaží tuto oblast zařadit do výuky, a to jako průřezové téma, tj. probírá se ve více předmětech.

Pedagog, který školáky učí těmto dovednostem, by měl být obzvlášť vnímavý a měl by být schopen respektovat individualitu každého jedince. Součástí této výchovy jsou hry, aktivní techniky, spolupráce žáků atd. Důležité je při této výuce využívat zkušeností žáků a reálných životních skutečností. V „osobnostní a sociální výchově“ se učitel se žáky soustředí na oblast osobnostní, sociální a mravní. Tyto oblasti ještě dále dělíme na podskupiny, se kterými se rovněž seznámíme.

Osobnostní výchova

Osobnostní výchovu děláme na:

– Rozvoj schopností poznávání: Úkolem je naučit děti řešit problémy a umět využívat dovednosti pro získávání dalších znalostí, a to ve smyslu celoživotního vzdělávání.

– Sebepoznání a sebepojetí: Důležité je, aby se každý jedinec uměl náležitě ohodnotit a sám poznal, na co má a jak se v určitých situacích zachová. Jen ten, kdo zná sám sebe, je schopný komunikovat s druhými.

– Seberegulace a sebeorganizace: Školák by měl pochopit, že i když žijeme v demokratickém světě, nemůže si každý dělat, co chce. Je třeba se umět ovládat a regulovat vlastní chování.

– Psychohygiena: V dnešním světě přibývá stresu, který nás všechny ovlivňuje, proto je žádoucí, aby se mladá generace setkávala s prevencí stresových situací.

– Kreativita: Jde především o tvořivost, která nám umožní být originální, pružní. Lze ji také využít v mezilidských vztazích.

Ve druhé části tohoto článku si povíme o sociální výchově a mravní výchově a řekneme si, proč byste měli i vy o této výchově vědět víc.

 

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *