Blíží se pololetní vysvědčení. Za pár dní si budete prohlížet „kus papíru“, který shrnuje půlroční práci, snahu a aktivitu vašeho dítěte. Možná vás ale vysvědčení vašeho potomka nemile překvapí. Jak se v takové chvíli zachovat? Dá se tomu předejít?
Každý rodič by ze svého dítěte chtěl mít malého génia. Koho by nepotěšilo, když mu potomek přinese domů vysvědčení se samými jedničkami. Ale co když známky nejsou podle vašich představ?
Také řešíte špatné vysvědčení své ratolesti rozčilováním, zákazy a tresty? Myslíte, že je to správné?
Zkuste se zamyslet nad tím, za co své dítě ve skutečnosti trestáte. Co když není tím malým géniem a počty mu skutečně nejdou? Co když se snaží, ale přesto se mu nedaří uspokojit vaše požadavky?
Je třeba si uvědomit, že každé dítě má své hranice, za které postoupit nejde. Nelze samozřejmě vyloučit, že důvodem špatných známek je lajdáctví, ale stejně není vhodné se na potomka zlobit v den vysvědčení. To už je trochu pozdě.
Vysvědčení oceňuje půlroční práci. Měli byste na dítě výchovně působit po celý rok. Učit se s ním, opakovat látku, zajímat se o to, co se děje ve škole atd. Budete-li znát jeho průběžné školní výsledky, zabráníte minimálně tomu, že vás vysvědčení nemile překvapí. Předem už budete tušit, co z něho vyčtete.
Zase špatné známky…
Připusťme, že vás vysvědčení vašeho potomka rozzlobí. I přesto dobře volte slova a dejte si pozor na to, jak zareagujete. Svým nevhodným vyjádřením v dítěti zasazujete semínko nejistoty a právě z něho se může později vyvinout pocit méněcennosti!
Nikdy dítě nesnižujte tím, že mu dáte najevo (v horším případě řeknete), že je hloupé! I když se tak vyjádříte pouze v afektu a za chvíli na to zapomenete, svého potomka raníte. Nevědomě mu tak způsobujete šrámy na jeho dětské dušičce.
Záleží to na vás. Chcete dítě se zdravým sebevědomím, nebo neurotického žáčka, který se za každou cenu snaží získat dobré známky, i když na to evidentně nemá?
Pozor: Hlavně své dítě nikdy nesrovnávejte s ostatními! Taky by se vám nelíbilo, kdyby někdo stále poukazoval na to, že kdosi má lepší výsledky než vy.
Zkuste se vžít do psychiky svého cvrčka! Uvědomte si, že zpracovává informace jinak než „dospělák“. Brzy mu dojde, že za dobrou známku jste na něj hodní, za špatnou známku se na něj zlobíte. Zjednoduší si to na model: dobrá známka = mají mě rádi, špatná známka = nemají mě rádi. To určitě nechcete!
Snadno ho pak napadne, že byste možná radši měli doma Honzíka od sousedů, protože ten má samé jedničky a dělá svým rodičům jenom radost. Nenechte ho tyto fantazie rozvíjet! Vždyť ho přece máte rádi takového, jaký je. Nejsme stroje, jsme lidi! Všichni nemůžeme mít samé jedničky!
Vzpomeňte si na tento článek, až budete v ruce držet vysvědčení své ratolesti a budete se chtít rozčilovat. Nezapomeňte na to, že vaše dítě musí vědět, že ho máte rádi. A to i navzdory jeho případným špatným výsledkům! Známky přece nejsou to nejdůležitější, tak nepřipusťte, aby se vaše dítě 31. ledna bálo jít ze školy domů!
Add Comment