Máte nadměrně zlobivé dítě, které stále překračuje nějaké normy? Byli už jste s ním v pedagogicko-psychologické poradně? Možná, že se tam dozvíte, že váš zlobič trpí poruchou chování. Víte, co si pod tímto pojmem přesně představit? Povíme si více o příčinách těchto poruch, diagnostice, typech i jak jejich projevy usměrňovat.
Diagnóza zní „porucha chovaní“
Poruchami chování se zabývá i Mezinárodní klasifikace nemocí. Dělí je na socializované a nesocializované.
Socializovaná forma se vyznačuje tím, že dítě má oporu ve svém sociálním prostředí. Má vnímající rodinu, dobré kamarády, dokáže dobře komunikovat ve škole. Vztahy k sociálnímu okolí jsou v nesocializované poruše chování narušeny.
A jak jednoduše vymezit poruchy chování? Můžeme říci, že jedinec neakceptuje společenské normy. Ale pozor: Společenské normy neakceptuje třeba pětileté dítě, které něco ukradne. Lze říct, že trpí poruchou chování? Ne, podmínkou pro tuto diagnózu je to, že dítě je natolik vyspělé, že je schopné chápat normy.
Jak vy poznáte poruchu chování?
Děti s poruchami chování jsou hodně impulsivní, nedokážou se ovládat a často u nich může docházet k výbuchům, kdy jsou schopné úmyslně něco zničit či někomu ublížit. Tyto děti jsou egoistické. Myslí jen na sebe a vše se musí točit kolem nich. V opačném případě se na sebe snaží strhnout pozornost za jakoukoliv cenu.
U jedinců s poruchami chování není vyvinuté svědomí. Nemají výčitky, když něco provedou. Necítí zahanbení. Proto jim nedělá problémy provést něco opravdu ošklivého, např. týrat zvířata.
Příčiny poruch chování
Co způsobí, že zrovna vaše dítko trpí poruchou chování? Příčin je více. Některé predispozice pro poruchu jsou už z doby před narozením dítěte, k některým dochází během porodu a ostatní se objeví až v průběhu života.
Nyní blíže k faktorům, které mohou výrazně ovlivnit vznik těchto poruch:
Rodina – Dítě navazuje první sociální kontakt s rodinou, v ní si tvoří první hodnoty a z ní si bere své vzory. Hodně tedy na ní záleží. Je důležité, jak se rodiče postaví k výchově a jak se před svými dětmi budou chovat. Někteří rodiče své děti vychovávají příliš pedantsky. Nutí je, aby plnili sny, které měli oni, když byli ve věku svých dětí, a které se jim nepodařilo uskutečnit. Nakládají na své děti spoustu povinností, ty se však jednoho dne vzbouří a chovají se úplně jinak, než by si jejich rodiče přáli.
Také hodně špatně na děti působí rozvody. Neznamená to ale, že dítě s každé rozvedené rodiny musí být problematické. Důležité je zvládnout během rozvodu své emoce, nepůsobit potomkovi zmatek v hlavičce, nevtahovat ho rozvodových patálií a celou situaci mu přiměřeně vysvětlit.
Dědičná zátěž – Poruchy chování bývají dědičné, stejně jako různé závislosti atd.!
Porucha CNS – K poruchám CNS dochází nejčastěji před porodem či během porodu. U děti s poruchou centrální nervovou soustavu se více projevuje podrážděnost, rozladěnost a náladovost. To se samozřejmě negativně odrazí na jejich chování.
V dnešní části článku jsme se seznámili s termínem „poruchy chování“, přiblížili jsme si problematiku a dotkli jsme se tématu příčin.
Příště si povíme něco o druzích poruch chování, o jejich diagnostice a o tom, jak projevy odstraňovat či je alespoň zmírňovat.
Add Comment