Krmení zdarma – mateřské mléko

Krmení zdarma – mateřské mléko

V předešlém článku jsme si povídali o významu kojení v prevenci proti alergiím. Dnes navážeme na téma a probereme kojení podrobněji. Z čeho se mateřské mléko skládá? K čemu kojení přispívá? Jak správně kojit?

Mateřské mléko je připraveno v prsech hned po porodu, aby miminku poskytlo první potravu. První dva dny produkuje tělo kolostrum neboli mlezivo, což je bělavá tekutina, která se postupně mění na zralé mateřské mléko. Kolostrum obsahuje vysoké množství vitaminů a látek, které posilují imunitu, aby se organismus dítěte lépe vypořádal s cizorodými látkami. Složení mléka se mění i později, přizpůsobuje se potřebám kojence. Tyto přirozené změny ve složení činí z mateřského mléka nenahraditelný zdroj potravy, protože žádná umělá výživa se nemůže takto přesně dítěti přizpůsobovat.

Množství látek v mateřském mléce je obrovské, pro jednoduchost zmíníme jen tuky, laktózu a vitaminy. Tuky jsou hlavním zdrojem energie a jejich obsah v mléce stále kolísá, může to být až 40 g/l. Laktóza je zase hlavním druhem cukru, průměrně se objevuje v množství 70 g/l. Obsah vitaminů a minerálů závisí na stravě kojící maminky, přičemž množství získané v mléku většinou miminkovskou potřebu pokryje, jen vitaminy K a D se doplňují ve formě kapek.

Pro připomenutí: vznik vitaminu D se váže na sluneční svit, tudíž zejména v zimě hrozí jeho nedostatek. Tento vitamin je důležitý pro pevnost kostí, proto se doporučuje podávat ho dětem po dobu 1-1,5 roku. Dávku vitaminu K dostane dítě injekcí do svalu hned po porodu, zabrání se tak možnému vzniku špatné srážlivosti krve. Ve formě kapek se vitamin dodává do půl roku života, pak už ho tělo získává z příkrmů.

Kojení je důležité z psychologického hlediska, mezi matkou a dítětem vzniká hlubší vztah. Kojení má vliv i na matčino zdraví. Lépe se po porodu zavinuje děloha a zmenšuje se její hmotnost; v dlouhodobějším pohledu se snižuje riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků a děložního hrdla.

Schopnost správně kojit není vrozená, takže maminky-začátečnice se to musí naučit, stejně jako děťátko. Do dvou hodin od porodu by dítě mělo být přiloženo k matčině prsu, což zajistí včasnou tvorbu mléka. Miminko se v prvních dnech dožaduje kojení velmi často, frekvence a délka kojení závisí na dítěti, jedno kojení by ale nemělo být delší než 3/4 hodiny. Nejdříve je vhodné během jednoho kojení oba prsy střídat, později se při jednom kojení kojí pouze z pravého, nebo levého prsu.

První kojení se většinou odehrává vleže. Matka leží na boku, opírá se o loket a miminko má hlavičku položenou na její paži. Dítě má ústa ve výši bradavky, ke které se ale samo hned nepřisaje. Je třeba mu trochu pomoci drážděním rtů bradavkou. Když dítě otevře ústa, matka vsune bradavku i s dvorcem dítěti do úst, které pak začne sát. Důležité je, aby bylo dítě klidné a nic ho nerozptylovalo.

Správná technika kojení je samozřejmě taková, která maminku nebolí a nezpůsobuje poškození bradavky nebo dvorce. Střídání různých poloh je důležité, aby se prsy dokonale vyprazdňovaly.

Někdy se mohou při kojení vyskytnout potíže, ale při správném postupu není možnost kojení ohrožena.

Již během těhotenství je potřeba začít řešit problém s vpáčenými bradavkami. K tomu slouží formovače bradavek, které se vkládají do podprsenky. Během kojení se případně používá speciální silikonový klobouček, který bradavku vlastně nahradí.

Špatná technika kojení může vést k ragádám na bradavkách, což jsou bolestivé trhlinky na kůži. Při jejich výskytu by maminka měla začít kojit dítě jiným způsobem. Tyto malé ranky se naštěstí rychle hojí, pomáhá např. potírání bradavky vlastním mlékem.

Další nepříjemnosti se pojí s tvorbou mléka. Zejména ženy s menšími prsy postihuje bolestivé nalití prsou. K tomu dochází asi tři dny po porodu, kdy se začne tvořit více mléka. Řešením je časté kojení, studené obklady a jemné masáže prsou. Opačným problémem je pozdní nástup laktace. Dokud se matce nezačne mléko tvořit, což bývá nejpozději týden po porodu, dostává dítě cizí pasterizované mléko. Během této doby je nutné stimulovat mléčnou žlázu sáním dítěte, aby se tvorba mléka „nastartovala”.

Při nedostatečné tvorbě mléka nastává laktační krize. Tyto stavy netrvají dlouho, a pomůže opět časté kojení, které zvýší činnost mléčné žlázy.

Význam kojení podporuje i to, že v ČR působí organizace Laktační liga, Národní laktační centrum a laktační poradci při porodnicích. Otázky, na něž jste třeba nenalezli odpovědi u nás, vám jistě zodpoví pracovníci těchto organizací.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *