Proč nám potomek lže?

Proč nám potomek lže?

Zase jste zjistili, že vám potomek neříkal pravdu? Lhal vědomě? Proč? Copak vychováváte malého lháře? Co vlastně vede děti k tomu, že lžou?

Lhát se nemá! To zpravidla slýchává každé dítě od útlého dětství, ale přes sebelepší výchovu každé dítko sem tam zalže. Někdy je to v mezích normy, jindy je těch nepravd na váš vkus trochu moc.

Dítě si však nesmí zvyknou řešil problémy lží. Proto dříve než svého potomka začnete za lež trestat, zjistěte, proč to dělá!

Proč děti lžou?

Zamysleli jste se někdy nad tím, co malého cvrčka vede ke lži? Říkáte si, proč to dělá? Vždyť je jinak hodný, nezlobí, ale to jeho lhaní…

Odpověď hledejte v oblasti jeho psychiky! Lež je totiž častým obranným mechanismem před problémy, které v člověku (a především v dítěti) vyvolávají stud.
Dítě se stydí, protože něco provedlo, a aby se nedostalo do konfrontace s vaším hněvem, podrážděním či připomínkami, raději zalže.

Proto také děti, které se nadměrně stydí, více lžou. Ale pozor: To neznamená, že stydlivé dítě musí být vždy chronickým lhářem! Musíte ho ovšem vést k tomu, že za nemilou pravdu nenásledují vždy jen tresty!

Nelži nám!

Jak tedy reagovat na lež potomka? Pokud víte, že vaše dítko je stydlivější, snažte se s ním více komunikovat. Zajímejte se o jeho svět, o to, co ho baví, čemu se raději vyhne atd.

Dávejte mu najevo, že ho máte rádi takového, jaký je. Vaše dítě se přece nemusí stydět za to, že rozbilo skleničku. Nemusí dělat, že o ničem neví nebo říci, že už rozbitá byla! Proč by mělo? Vždyť se to čas od času může stát každému z nás. A to právě musí vědět i vaše ratolest!

V opačném případě dítě snadno může pocítit stud za to, že udělalo něco zlého. Pokud mu dáte najevo, že se nic tak hrozného neděje, tak zároveň ví, že se na vašem vztahu k němu v tu chvíli nic nemění. Může vám říci pravdu a ne se zbytečně uchylovat ke lži. Každý z nás se dopouští chyb a ne za všechny musí následovat trest!

Když se lhaní týká školy

„Ne, nedostal(a) jsem ve škole žádnou známku.“ Poté otevřete notýsek či žákovskou knížku a zjistíte, že tam je pětka jako vyšitá. Který rodič tohle nezažil? Téměř každý, a proto je třeba se uklidnit, zachovat klidnou hlavu a nezačít hned s výčitkami.

Pokud na špatné známky své ratolesti reaguje křikem a výčitkami, je zřejmé, že jeho lhaní se bude opakovat. Nechce vás rozčilovat. Navíc se bojí, že vás zklame. Proto nikdy nedělejte ze známek natolik důležitou věc, aby si dítě mohlo myslet, že jen za dobré známky ho můžete mít skutečně rádi!

A hlavně: Nesrovnávejte ho s konkrétním vrstevníkem, který je lepší než on. Bude mít pocit, že vlastně nechcete jeho, ale že byste měli raději Honzíka od vedle, a to jen kvůli tomu, že má lepší známky. To nedopusťte!

Chcete, aby vaše dítko nelhalo? Zajímejte se o něj a pokud odhalíte lež, nemusíte dítě hned trestat. Zkuste se zamyslet nad tím, proč lže a nad tím, zda by lhaní nešlo odstranit domluvou!

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *