Kojenci a první pomoc

Kojenci a první pomoc

Nejmenší děti jsou zcela závislé na péči a pomoci rodičů, a tak je nezbytné vědět, co si počít, když má děťátko nějaké potíže, nebo když se mu přihodí něco, co vážně ohrožuje jeho zdraví nebo dokonce život.

Minule jsme si povídali o SIDS, dnes ještě zůstaneme u kojeneckých potíží a na závěr si povíme o první pomoci kojencům, která se trochu liší od té pro dospělé.

Apnoe

Apnoe čili krátká zástava dechu se občas v kojeneckém věku objevuje, aniž by značila nějakou poruchu. Zástava trvá jen krátký okamžik a objevuje se často ve spánku. Časté a dlouhé zástavy dechu by mohly být způsobeny onemocněním srdce, mozku nebo plic, proto o nich informujte dětského lékaře.

Blinkání

Pokud doma máte miminko a kojíte, tak se vám určitě někdy přihodilo, že si děťátko ublinklo. Tento problém by měl zmizet, až začne dítě jíst pevnou stravu. Do té doby zkuste ublinkávání předcházet, buď vyzkoušením různých poloh při krmení a krátce po něm, nebo úpravou stravy. Základem je správná technika kojení, kterou sice učí sestřičky v porodnici, ale každá maminka si časem najde to své. Všeobecnou radou je, aby mělo miminko nohy vždy níže než hlavičku. Příčinou ublinkávání je nedostatečně vyvinutý svěrač jícnu, který nedokáže udržet všechno požité mateřské mléko. Někdy se miminko napije až příliš, takže se vzápětí zbavuje množství, které je navíc, anebo se při nevhodné poloze při kojení naloká vzduchu, který pak odchází ven s malým množstvím mléka.

Dítě by si mělo po krmení odříhnout, to je většinou znamení, že je vše v pořádku a dítě můžeme uložit ke spánku. Pokud se miminku nechce spát, alespoň by mělo zůstat půl hodiny v klidu, aby si nemačkalo plný žaludek.

Některá miminka jsou k blinkání náchylnější a pomůže jim až zahuštění potravy. Kojeným dětem se mléko zahušťuje vlákninou z tzv. svatojánského chleba, kterou seženete pod názvem Nutriton. Můžete ji dítěti dát před kojením nebo během něj. Pro nekojené děti se vyrábí už zahuštěná mléka a liší se podle věku dítěte.

Alergie

Kojení je důležité pro celkový vývoj dítěte a také je jedním z prostředků, které sníží riziko vzniku alergií. Přecitlivělé reakce se objevují už u kojenců, zejména je to alergie na bílkovinu kravského mléka. O záludnostech kravského mléka jsme si povídali už dříve, stejně jako o alergiích; dnes se zaměříme jen na kojenecké problémy.

Kojením se podporuje imunita dítěte, ale pokud z nějakého důvodu matka kojit nemůže, lze mateřské mléko nahradit hypoalergenními mléky, která snižují riziko vzniku alergických reakcí.

Kravské mléko se doporučuje podávat až po jednom roce života, se stoupajícím věkem je totiž přecitlivělost na mléčné výrobky menší. Alergie na kravské mléko se ohlásí různými projevy, buď kožními (vyrážky, zarudnutí), trávicími (zvracení, průjem), nebo respiračními (dušení).

Kravské mléko je sice častým, ale bohužel ne jediným zdrojem potravinové alergie. V prvním roce života by děti určitě neměly jíst ryby, uzeniny, pálivou zeleninu (ředkvičky, křen, papriky), žampióny, veškeré exotické ovoce (výjimkou jsou banány a melouny) a ořechy.

První rok života je v případě alergií rozhodující, proto by se děťátko mělo s případnými alergeny dostat do kontaktu co nejméně, platí to o potravinách, ale i o domácích zvířatech nebo pylech.

První pomoc

Dnešní i předchozí téma (SIDS) shrneme připomenutím zásad první pomoci. Blinkání nebo projev alergie většinou život miminka neohrožují, ovšem stát se může cokoli. Když se dítě poblinká ve spánku nebo se alergie projeví potížemi s dýcháním, může se začít dusit, a pokud to včas nezaznamenáme, dojde k zástavě dechu. V případě, že se něco takového stane, je nutné zavolat lékaře a zahájit dýchání z úst do úst a případně masáž srdce.

  • Pokud se dítě poblinkalo, zkontrolujte dýchací cesty. Zvratky odstraníte, když chvíli podržíte dítě hlavou dolů a ústa pak vyčistíte například kapesníkem. Pevných překážek v dýchacích cestách se zbavíte jemným úderem dlaně mezi lopatky.
  • Když dýchání nebrání žádná překážka, položte miminko na pevnou podložku, zakloňte hlavičku a povytáhněte mu jazyk. Začněte dýchat zároveň do úst i nosu, ale opatrně, protože dítě má mnohem menší kapacitu plic.
  • Nezapomeňte zkontrolovat puls, jestliže je nehmatný, střídejte dýchání s masáží srdce.
  • Srdeční masáž se provádí pouze palci. Prsty dejte dítěti pod záda a hrudník stlačujte uprostřed spojnice prsních bradavek. Stlačení by mělo být asi dva centimetry a dvakrát za vteřinu.
  • Masáž střídejte s umělým dýcháním, měli byste vždy 5krát zmáčknout hrudník a jednou dýchnout.
  • S oživováním nepřestávejte do příjezdu lékaře. I když se vám podařilo dítě přivést k vědomí, lékař ho musí bezpodmínečně vyšetřit.

Add Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Ověření *