Minule jsme si naznačili něco o miminkovské stravě jen všeobecně, dnes se podíváme na tuto otázku konkrétněji a podrobněji.
Která zelenina je pro miminko nejvhodnější? Bude chtít jíst nemléčné příkrmy? Nezpůsobí dítěti přechod od kojení k běžné stravě problémy? Bude mít dostatek vitamínů, pokud bude zpočátku jíst jen některé druhy jídla? A otázek byste k je jistě k tomuto tématu našli mnohem více…
Zelenina je sice zdravá součást potravy, ale miminkům prospívá jen některá. Důvodem je již několikrát zmiňovaná alergie a také to, že některá zelenina je příliš aromatická nebo pálivá. Čemu se tedy raději vyhýbat? Z těch obvyklých druhů, které máme po ruce, to je cibule, česnek, paprika, ředkvičky, rajčata, křen, hrášek a kapusta (růžičkovou kapustu ano). Nedoporučuje se ani sója, a to v jakékoli formě. Tuto zeleninu zkoušejte svému dítěti dávat až kolem 10. měsíce.
Naopak vhodná je především mrkev, kterou můžete „propašovat“ téměř do všech druhů slaných jídel. Její sladká chuť by měla dítěti chutnat a navíc nezpůsobuje zažívací potíže, např. nadýmání. Dušená mrkev se dokonce někdy doporučuje jako dietní pokrm při průjmu. Podobně nezávadný je květák, brokolice (ale tady pozor na nadýmání), brambory, cuketa, okurka a špenát. Připravujeme z nich polévky, zeleninové kaše, můžeme udělat i čistě bramborovou kaši.
Veškerá zelenina by měla být bez slupek, udušená doměkka a rozmixovaná. Až když začnou miminku růst zoubky, začneme podávat zeleninu nastrouhanou nebo rozmačkanou.
Zelenina je sice dobře dostupná i v zimních měsících, ale při jejím nákupu je tu trošku zádrhel. Zelenina v supermarketech je často dovážená z velké dálky a bývá plná dusičnanů a jiných chemických látek, které např. brání šíření plísní, apod. Dětský organismus nápor takových látek snáší hůře než dospělí lidé, proto by zelenina měla být pokud možno z vlastní (babiččiny) zahrádky. Na zimu si můžeme něco zamrazit, třeba mrkev, růžičkovou kapustu, květák nebo hrášek. Praktické je zamrazit jak jednotlivé druhy zvlášť, tak si „napytlíkovat“ různé směsi, tak jak se prodávají v obchodech.
Když vlastní zeleninu nemáme, je lepší koupit ji zmrazenou. K dostání jsou i speciální dětské zeleninové konzervy, většinou jednodruhové, které také poslouží dobře. Hned po zelenině z vlastní zahrádky je ovšem nejlepší zelenina z obchodů s biopotravinami, které ale bohužel v menších městech nejsou obvyklé.
Pokud je dítěti víc jak rok, můžeme použít při přípravě pokrmů kravské mléko, u dětí mladších dvanácti měsíců jen mléčnou kojeneckou výživu. To se týká jídel, která běžně vaříme s mlékem – bílých polévek, bramborové kaše a různých druhů obilných kaší. Kaše jsou sice dobře stravitelné, ale nezapomene hlídat obsah lepku. Bezlepkové obilniny jsou rýže, kukuřice, jáhly a pohanka. Problém může nastat u oblíbené krupicové kaše, protože pšenice obsahuje lepek. Podobné je to s ovesnou kaší, která je jinak zdraví prospěšná, kupříkladu kvůli obsahu vlákniny. Tady platí totéž, co u zeleniny či kravského mléka a mléčných výrobků, přibližný věk na vyzkoušení těchto problematických potravin je kolem 10 měsíců a více.
Také se můžete setkat s rozdílnými názory na používání rostlinných olejů. Někteří jsou zastánci olivového oleje, jiní slunečnicového. Nebojte se vyzkoušet oboje. Olivový olej má sice výraznější chuť, která překrývá aroma jídla a může způsobit alergii, ale jinak se považuje za zdravější. Použití slunečnicového oleje je tedy jistější, ale efekt je u obou druhů stejný. Napomáhají vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích – A, D, E, K. V jiné formě totiž tuk – kromě tuku v mateřském mléce – dítě nedostává, nebo by alespoň nemělo.
Add Comment