Je více než pravděpodobné, že milovníkům, fanouškům a znalcům mayovek, verneovek nebo i starých českých pověstí nebude jméno dnešního oslavence cizí. Zkuste nahlédnout do knihovničky. Třeba v ní i vy máte nějaké to vydání ilustrované vynikajícím malířem a ilustrátorem Věnceslavem Černým.
Věnceslav Černý (27. 1. 1865 – 15. 4. 1936) se narodil do rodiny sládka a jeho dětství bylo nepříjemně poznamenáno faktem, že otec přišel krátce po jeho příchodu na svět o všechen majetek. Příčinou byl rozsáhlý požár. Rodinu tedy náhle nic nedrželo na místě a nastalo období velkého stěhování a touhy někde se uplatnit, zakořenit, vybudovat nový domov.
Věnceslav vystudoval gymnázium, a protože měl velký výtvarný talent a táhlo ho to k umění, pustil se do studia akademie výtvarných umění. Po celý svůj život se pak kresbami a ilustracemi živil, nějakou dobu pracoval i v ochotnickém a loutkovém divadle v Železnici u Jičína, navrhoval loutky, maloval kulisy a napsal několik dětských loutkových her. Jeho dlouholetým přítelem byl známý malíř Mikoláš Aleš.
Kresby Věnceslava Černého nebyly ve své době příliš doceněny. Dnes, když vidíme, jakou precizní a dokonalou práci odvedl na každé jedné z nich, musíme ho jen obdivovat. S fotografickou důsledností dokázal zachytit každý detail, měl v malíčku anatomii lidských i zvířecích těl a ne nadarmo byl a je označován za „krále pohybu“. Ve všech jeho pracích se setkáváme s pečlivostí, krajiny jsou plastické, postavy jako živé. Indiáni a koně, kteří se proháněli světem Karla Maye, se stali legendárními i díky Věnceslavu Černému. Obdivuhodně pojal i svět tajemna, fantasy a na svoji dobu neuvěřitelných technických věcí v knihách Julesa Verna, jichž ilustroval 16.
Kromě toho ilustroval i mnoho pohádek (například Erbenových), dívčí a ženské romány, časopisy a stovky knih různého žánru. Věnceslav Černý miloval historii. Není tedy náhodou, že se stal prvním ilustrátorem slavných Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. První vydání vyšlo v roce 1894 a následovalo jej několik dalších až do konce 2. světové války. Po Černém ilustroval Staré pověsti české Antonín Procházka a později i jeho přítel Mikoláš Aleš. I některá současná vydání Starých pověstí českých vycházejí s ilustracemi Věnceslava Černého. V posledních letech to bylo v různých nakladatelstvích v roce 1981, 2000 a 2008.
Věnceslav Černý byl zkrátka fantastický umělec a my jsme moc rádi, že jsme měli příležitost si ho dnes připomenout.
Add Comment