Kdybychom měli hledat nejcharakterističtější symbol italských Vánoc, byl by to jednoznačně betlém neboli jesličky. A taky tak trochu čarodějnice. Ale popořádku.
Jakkoli se i v Itálii stejně jako v mnoha jiných zemích přizpůsobují původní vánoční zvyky moderní době, kouzlo betlému zůstává. V mnoha domácnostech bývá rozložen už 8. prosince. Jedna figurka v něm v tuto dobu ale chybí. Víte která? Předpokládám, že víte. Ano, je to Ježíšek. Ten ulehá na své místo v jesličkách až 24. prosince. Betlémy jsou často uloženy i pod vánočním stromečkem.
Tohle toulání po cizích zemích začalo vlastně proto, abychom zjistili, jak probíhá nadílka jinde, jestli ten Ježíšek nemá zase až tolik povinností a kdo mu vlastně s nadělováním pomáhá. Zjistili jsme, že Ježíšek má opravdu hodně pomocníků. Ale zrovna Itálie je jedna ze zemí, kde toho našeho Ježíška znají a netrpělivě očekávají. V některých částech Itálie se zastavuje s dárky ve stejný večer jako u nás – 24. 12. V jiných oblastech Itálie rodiny čekají na velkou půlnoční mši v noci 24. prosince a dárky rozbalují teprve na druhý den ráno. V tento den bývá také slavnostní oběd. Je to také proto, že někteří lidé drží před mší jedno až dvoudenní půst.
A copak bude k obědu? Ani zde, což už vás asi ani nepřekvapí, nenajdeme kapra s bramborovým salátem. Zvyky se samozřejmě krajově liší, ale na svátečním stole bývá často hlavním chodem maso. Někde preferují jehněčí, jinde mívají krocana nebo kuře. Součástí svátečního oběda může být i úhoř. Na stole samozřejmě nechybí ani sladké dobroty. Nejznámějšími zástupci jsou plněné datle nebo fíky a obdoba naší české vánočky – panettone.
Vánoční čas končí obvykle příchodem tří králů. Je ale ozvláštněn i příchodem jedné tajuplné osoby. A v tomto okamžiku se dostáváme k čarodějnici, kterou jsem zmiňovala na začátku. Čarodějnice se jmenuje Befana a 6. ledna roznáší hodným dětem drobné dárečky a sladkosti, těm zlobivým pak naděluje uhlí. Legenda praví, že původně šlo o velmi ošklivou ženu, která byla ovšem moc hodná. O narození Ježíška se dozvěděla pozdě, ale přesto se za ním vydala, aby mu přinesla dárky stejně jako tři králové. Nestihla to. A od té doby se stále snaží Ježíška najít a dárky mu předat.
V mnoha částech Itálie se tento den slaví pospolitě. Lidé vyrazí do ulic, procházejí se mezi ozdobenými palmami, rozpráví, diskutují, děti „koledují“ a dospělí jim za to dávají právě zmíněné odměny nebo i pár drobných. A to vše díky Befaně. Jak vidíte, některých čarodějnic se bát nemusíme.
Add Comment