Mladší na výletě

Mladší na výletě

Není žádným tajemstvím, že míst, kde by byla Mladší ochotná prožít noc bez příbuzenské podpory, je poskrovnu. Jediným takovým místem byla dosud jen domácnost Kačky, protože naše životy se přirozeně prolnuly takovým způsobem, že jsme tuto svéráznou postavičku tak nějak přijali za naši.

Skutečnosti, že u Kačky přečkala pár nocí, nahrává i to, že je tam pouštěna bez mobilu, z kterého by mohla v noci srdceryvně štkát do mého ucha a též to, že Carol je dcerou je Hodné babičky, což ji geneticky předurčuje k tomu být Hodnou tetou. A ona Hodnou tetou je. Je to taková ta teta, co je ochotná s vaším rozesmutnělým dítětem hrát kostky, číst mu pohádku nebo s ním jen tak ležet v posteli, i když to její vlastní potomče už dávno funí do peřin. To mě naplňuje převelikým vděkem.

Přesto jsem byla překvapená, když Mladší kývla na nabídku, že spolu s Carol odjede na víkend navštívit Kačku k Hodné babičce. Hodná babička je přesně taková babička podle mého gusta. Je to milující, trpělivá, hlídací, vitální a prý nejlepší palačinky dělající babička, které jsem věřila, když říkala, že by Mladší klidně mohla přijet i na delší dobu. Na Trpaslíkovou se však musí v těchto věcech pozvolna, proto i víkend byl pro ni dost velké sousto.

„Bylo to super!“ konstatovala v neděli večer po návratu domů. Unavená, opálená a plná dojmů. „Teda ty dny… ty noci ne…“ dodala, když zahlédla mé pobaveně zdvižené obočí. (Páteční a sobotní noc žhavila totiž mobil jako divá…)

Její líčení zážitků mě asi nikdy nepřestane fascinovat. Takže třeba:

„Hned v pátek, jak jsem přijela, jsme jeli na kolech do takové hospůdky, kde měla babička kamaráda. Říkal jí Dobrá vílo. Jak se jmenoval on, nevím, nám tvrdil, že je Červená karkulka… Pak jsme si dělali na zahradě ohýnek!“

„V sobotu jsme jeli na kolech na koupaliště. I po silnici! Mně půjčili kolo Carol, snížili mi sedátko a jelo se mi dobře. Tam byla perfektní klouzačka a Kačka mi půjčila brýle a pořád jsme se klouzaly… po zadku, po hlavě, po kolenou, bokem, zadem… no hihi ještě žes tam nebyla!“

„Babička má přítele a ten má úplně nejlepší bydlení na světě!“ „?“ „Představ si, že bydlí v chatce na koupališti! Ten se má, co?!“

„… a jak tam mají toho děděčka s tím ajhamrem, nebo jak se to říká, tak to je té babičky tatínek, víš?“ „Vím.“ „Jo? Já jsem to nevěděla… no nic a on si nic nepamatuje, ale pořád dělá srandičky. Mně například furt ukazoval, že má vyndavací zuby!“

„… a jak jsme šli navštívit tu holku sousedku, tak ten její tatínek je asi blázen, protože si od ní nechal pomalovat celou nohu a ještě se tvářil, že se mu to líbí. Ten byl divnej. Ale byl dobrej.“

„A ta Kaččina sestřenice je vegan, víš?“ „Ne.“ „No, ona nejí maso.“ „A co jedla, když babička pekla ty ryby, jak jsi říkala?“ „No rybu, přece! Ona říkala, že ryba není maso.“ „Ryba je maso.“ „Není, mami, ona to snad musí vědět, když je vegan a říkala, že se to jako maso nepočítá!“

„No a babička koupila bazén… takovej, co mají NeCelebritovi, víš? Tak jsme ho dali na zahradu a v neděli jsme se tam s holkama koupaly. Ta voda byla hrozně studená, ale bylo to bezva, protože mě holky konečně naučily dělat žabky!“ „V bazénu?!“ „Jo… však nám taky ten dědeček s ajhamrem vynadal, že to rozbijeme.“ „No bodejť, házet žabky v novým bazénu… to se dělá někde u rybníka nebo u řeky, ne v nafukovacím bazénu.“ „No jo, já vím, ale řeknu ti, nic si nepamatuje, a tohohle si všimne, co?“

Není snad fajn být dítětem? :O)

Vaše teta Fily

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.