Je to tak, rok se s rokem sešel a ještě se vyspíme několik málo nocí a přijde Mikuláš. Těšíte se? A víte, proč zrovna Mikuláš a proč zrovna 6.prosince? Víte, že ten pán má dlouhý, bílý plášť, bílé a dlouhé vousy a v ruce má berlu. Každý rok je stejný a jiný zároveň. Těší se na něj všechny děti. Nejen u nás, ale i v jiných zemích. Kdo byl ale ten Mikuláš?
Kdyby byl Mikuláš nesmrtelný, tak by mu bylo více než 1500 let. Přesně nevíme datum jeho narození. Ví se ale, že to byl moc hodný pán, který pomáhal chudým. Narodil se v Turecku. Našla jsem hned tři legendy, které se o Mikulášovi povídají.
První, asi nejznámější, vypráví, že Mikuláš zachránil tři dcery jednoho chudého pána tím, že jim tajně hodil oknem tři sáčky se zlaťáky.
Podle druhé historky prý Mikuláš jednou ochránil tři žáky před tím, aby je zlý hostinský, k němuž zašli, nezabil a nenaložil do soli.
A třetí, ta byla i pro mne novinkou. Mikuláš podle ní pomohl námořníkům na lodi, která potřebovala pomoc.
Mikuláš je často nazýván patronem, to znamená ochráncem. Chrání prý děti, poutníky, soudce, námořníky, obchodníky, ale i třeba hasiče, mlynáře a pekaře a mnohé další.
Podle dochovaných informací zemřel právě 6.prosince, ale přesný rok taky neznáme. Právě proto najdete tento den jeho jméno v našem kalendáři.
Praze máme třeba Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, ale i v mnoha jiných městech se setkáte s kostely sv. Mikuláše, a to nejen v naší zemi, ale po celém světě.
Nejen v naší zemi je tedy Mikuláš oslavován. I v mnoha jiných zemích. Jen má trochu jiná jména: Saint Nicholas, Nikolaus, Mikolaj nebo Nicolaas atd.
V předvečer 6. prosince třeba v Německu chodí Mikuláš často v doprovodu Ruprechta. Punčochy nebo holínky postavené přede dveřmi nebo za oknem jsou ráno o sv. Mikuláši naplněny sladkostmi. Ve Švýcarsku naděluje dětem do připravených punčoch. Ani ve Švýcarsku ale nechodí sám, doprovází ho pomocník, který je oblečen nejčastěji do hnědé haleny s kapucí. Anděla ani čerta ve Švýcarsku ale ve společnosti Mikuláše neuvidíte.
Do dřeváků naděluje Mikuláš dětem dárky ve Španělsku. Na koni přijíždí Mikuláš k dětem v Holandsku. Po svém boku má sluhu Pieta, a když přijede nadělovat do rodiny s dětmi, tak sluha nejprve zkontroluje, jestli v připravených dřeváčcích je pamatováno na koníka. Pokud je tam sláma, pokud je tam mrkev, může se nadělovat dárky. V Rakousku chodí „Nikolo“ se svým hrůzu nahánějícím pomocníkem, čertem zvaným „Krampus“.
Krajově i národnostně se liší jak jména tak i oblečení Mikuláše. Postava, která dnes všeobecně vystupuje jako Mikuláš, byla ovšem vytvořena teprve před 100 lety malířem Moritzem von Schwind: Mikuláš s dlouhým vousem v plášti s kapucí, lemovaném kožešinou. Nám nejznámější je Mikuláš s mitrou – tak se nazývá vysoká čepice. Ta je znakem úřadu. V ruce má ten náš Mikuláš berlu, která má připomínat pastýřskou hůl.
Mikuláš je opravdu za dveřmi. Vy, co ale přicházíte sem na Dětské stránky, máte velikou výhodu, že si to čekání můžete zkrátit čtením, vyráběním, omalovánkami nebo skládačkami. A určitě tady objevíte i nějakou tu krátkou básničku pro Mikuláše.
Přeji všem dětem hodné Mikuláše, ale i hodné čertíky. A nám dospělým vlastně taky.
Add Comment