Co si o nás myslí… OPICE

Co si o nás myslí zvířata… OPICE

Opice jsou krásná zvířata, přátelská a také velice hravá. Na světě žije spousta druhů. Skoro každý je má rád. Jsou tu však lidé, kteří opice nemají rádi a dělají vše pro to, aby se jich zbavili.

Ahoj holky a kluci! Jsem opice Žužu a bydlím v zoologické zahradě v Praze. Ráda bych si s vámi popovídala o tom, jak jsem se dostala do zoo a co jsem v ní vše prožila. Tak tedy – hrály jsme si s mými kamarádkami na krásném ostrově Madagaskar. Nic nám nechybělo. Měly jsme vše, na co jsme si jen pomyslely. Až jednou to přišlo. Ten den jsme si hrály tak krásně jako nikdy předtím, až jsme se zatoulaly na místo, které je pro nás, opice, velmi nebezpečné, protože tam lidé loví do sítí pro zoo. Najednou jsme se všechny zarazily, jelikož jsme netušily, kde to vlastně jsme. A hle. Před námi se objevila hromada banánů – to je moje jedno z nejmilejších jídel. Chtěla jsem se na ně hned vrhnout, ale moje kamarádka Jojo mě zastavila a řekla mi, ať tam nechodím, že to bude asi nějaká léčka! Ale já jsem pořád trvala na svém rozhodnutí a šla jsem si vzít banán. A najednou přese mě někdo hodil síť. Strašně jsem se polekala, začala jsem křičet, ale to už jsem seděla v něčem, co mělo čtyři kola a jelo to.

A tak jsem se dostala do zoologické zahrady a je mi tady docela dobře. Našla jsem si nové kamarády a také mám velice sympatického ošetřovatele. Myslím si, že mě hodně dobře hlídá a dává mi dobrou stravu. Jsem přátelská, ale nenávidím, když mám blízko sebe někoho neveselého. Jsem spíš na vzduchu, jenom v nejhorších podmínkách si zalezu. Líbí se mi, když okolo chodí lidé a fotografují mě. V naší kleci máme výběžek jenom zamřížovaný, takže nás lidé můžou i pohladit nebo nám dát něco k jídlu. Jednou, když jsem se probudila, můj ošetřovatel mně a dalším opicím přišel dát snídani. Divil se, že už nám někdo dal, protože kolem nás byla poházená jablka. Když jedno zvedl, uviděl v něm zapíchané hřebíky. Ještě že jsem to já nebo jiná opice nesnědla. Takové lidi nemají ráda žádná zvířata, protože jenom ubližují. Ale většina lidí, co mě navštívila, byla hodná.

Pomůže mi, když mě vyléčí a prohlédne doktor, ošetří sestřička. Spousta lidí mi pomáhá tím, že dováží hodně jídla až z Afriky. Také mi pomáhají stavitelé. Kdyby nebylo stavitelů, v zimě bych venku umrzla. Pomohou mi provazy, abych měla po čem lézt a neunudila se k smrti. Opičí život je opravdu krásný.

Milou opičku Žužu,
tu pohladit si můžu.
Spolu s opičkou Jojo,
s ní hrát si, to jo.

Žužu do klece pouze,
o opice je v zoo nouze.
A tak tedy v tom autě jeli,
oni na to měli,
svá práva dát ji do klece.
Místo, aby chytli hodně lvic,
chytli více než sto opic!

Teď už je to jiná věc,
tamto už je jenom kec.
Sice svoboda v kleci není,
ale má v kleci, kromě jídla, pití a hracích koní,
také dobré kamarády
a spoustu parády.