Začínáme lyžovat!

Budeme-li se chtít bavit o tom, kdy je ten nejlepší věk začít s dítětem lyžovat, zjistíme, že se to nedá tak jednostranně určit. Jde o individuální věc, každé dítě je jiné. Jezdíte-li na hory pravidelně a na lyžích umíte dobře, seznamujte svou ratolest s lyžováním krátce poté, co začne chodit. Kolem čtvrtého roku se můžete chystat na první kopečky.

Především jí ale pořiďte kvalitní vybavení! Ano, lyžování sice není nejlevnější záležitost, ale šetřit na výzbroji znamená šetřit na bezpečí dítěte. To za to nestojí.

Pořiďte dítěti přesně sedící boty – noha v nich musí být napevno. Lyže mu zpočátku sežeňte spíše kratší. A nezapomeňte na přilbu! Stále myslete na to, že vaše dítě je začátečník, tudíž bude často padat. Nechcete přece, aby první lyžařské zkušenosti vašeho potomka skončily úrazem.

Když jsem naposledy byla na malém kopci pod Špičákem, kde rodiče většinou učí své ratolesti jezdit, bylo mi všelijak. Většinou jsem narážela na slzičky malých lyžařů-nelyžařů a na vztek rodičů. Je tohle vážně nutnou součástí výuky? Nevzbudí to v malých tvorečcích spíše odpor k lyžování? Víte-li o sobě, že nedisponujete velkou trpělivostí, nejlepším řešením bude přihlásit dítě do lyžařské školy. Těchto škol je poměrně dost a věřte, že v nich jsou odborníci, kteří jsou zvyklí na práci s malými dětičkami a dokáží je s menším úsilím naučit lyžovat. Mají své zkušenosti a vědí, jak k nim přistupovat. Odhodlali jste se k tomu, že svého potomka naučíte lyžovat sami? Pak vám poskytneme několik rad, jak k této činnosti přistupovat. Nejdříve učte dítě téměř na rovině. Nesmí se bát a především se musí sžít s lyžemi. Než se odvážíte na větší kopec, měl by umět zabrzdit a bez problému vstát, když upadne. Pokročíte-li a dostanete se na kopec, pak mnozí doporučují uchytit dítě špagátem za pas, abyste ho mohli zezadu jistit a dítě mělo pocit bezpečí. Někteří si ovšem nejsou jistí, zda jde skutečně o nejšťastnější řešení. Děti si na provaz zvyknou a spoléhají na něj. Někdy dochází i k určitým zlozvykům, kterých se malý lyžař později s obtížemi zbavuje. Použijte tento popruh jen v případě, kdy se vaše dítě skutečně natolik bojí, že odmítne sjet svah samo. Podporujte své dítě! Chvalte ho za sebemenší úspěchy. Musí mít motivaci a chuť se naučit lyžovat.

Až se budete chtít na kopci rozčilovat a poučovat své dítě, jak jezdit lépe, uvědomte si, že s největší pravděpodobností z něj nechcete mít profesionálního lyžaře. Smiřte se s tím, že v některých případech to jde hodně pomalu.

Vždyť koneckonců je přece vaším cílem, aby dítě mělo radost z pohybu a aby si tento zimní sport oblíbilo. Tím, že na něj budete křičet a stále ho za něco peskovat, toho určitě nedosáhnete. Ze začátku bohatě postačí, když nějakým způsobem sjede kopec a zjistí, že je to vlastně zábava!