Zdá se vám, že je nejvyšší čas, aby vaše batole začalo chodit na nočník a obešlo se bez plenky? Máte ale pocit, že dítě váš názor nesdílí? Nevíte, jak ho k tomu donutit? Nenuťte ho, tím ničeho nedosáhnete.
Kdy začít?
Kdy začít směřovat dítko k tomu, aby začalo chodit na nočník? Je to velmi ošemetná otázka, na kterou se nedá jednoznačně odpovědět. Začátky ovládání střev a močového měchýře se vyvíjejí kolem 15.–18. měsíce.
Obecně můžeme říci, že dítě by mělo svá střeva ovládat do čtyř let a svůj močový měchýř do pěti let. V opačném případě by situaci měli řešit lékaři, není-li organická příčina, tak psychologové či psychiatři.
Statistika nám říká, že během třetího roku se situace u většiny dětí pozvolna zlepšuje. A dokonce už ve věku 2,5 roku je schopno 90 % děvčat a 70 % chlapců ovládat svá střeva a chodí sami na záchod.
Pozor! Všimněte si, že chlapci jsou na tom o trochu hůře, takže se vyhněte porovnávání svého syna s tím, kdy začala chodit na nočník jeho starší sestřička.
Je dítě dostatečně zralé?
Usoudíte-li, že dítě musí začít chodit na nočník, musíte si uvědomit, že nezáleží jen na vaší vůli. Dokonce ani na vůli vaší ratolesti. Dítě na to musí být zralé. A zralost je věc individuality. Nemůže soudit, že když známých dítě v určitém věku chodí na nočník, vaše dítě je toho schopno taky.
Základním předpokladem je, aby jeho svaly byly dostatečně silné, aby udržely stolici a moč. Navíc také je nutná zralost nervů vedoucích z mozku ke střevům a k močovému měchýři.
To je zásadní podmínka! Nebude-li splněna, a vy se přesto budete snažit o nácvik používání nočníku, nekončí to dobře.
Vy budete naštvaní, že se vám to nedaří. Dítě se vám sice bude snažit udělat radost, ale bez úspěchu, protože mu to zkrátka ještě příroda nedovoluje.
Jestliže takovýmto nácvikem něčeho docílíte, bude to jen to, že se bude vaše ratolest cítit neschopně, zahanbeně a bude mít pocit viny. Zvláště když vy budete svému dítěti ještě dávat najevo svou zlost a zklamání. To přece nechcete!
V žádném případě nenuťte dítě sednout si na nočník, když to odmítá. Tím u něj jen vyvoláte pocit vzdoru, který pak jen těžko zlomíte. Nácvik musí být pozvolný. Snažte se ho nenásilnou cestou přesvědčit, a když to nepůjde, dopřejte dítěti několikadenní pauzu a při další vhodné příležitosti se ho snažte znovu pozitivně stimulovat! Chce to jen trpělivost a rozumný přístup!
Add Comment