Vítání jara uprostřed sněhu aneb Velikonoce ve Finsku

Vítání jara uprostřed sněhu aneb Velikonoce ve Finsku

Zřejmě proto, že bylo dříve Finsko částí Švédska, oslavy Velikonoc se v obou zemích v některých případech podobají. To se týká například postav čarodějnic a zvyku převlékat se za ně, obcházet domácnosti a koledovat dobroty nebo i pár drobných. Čarodějnice bývají také jedním z motivů, který můžete vidět na velikonočních pohlednicích.

Přes tuto podobnost mají finské Velikonoce samozřejmě svá specifika a rituály typické pro tuto zemi. Týdnu před velikonoční nedělí se říká Tichý týden. Začíná Květnou nedělí. V tento den se lidé hojně navštěvují a vyplácejí se pomlázkou. Pomlázka bývá stejně jako u nás upletena z proutků. Po celý týden by se měl udržovat klid. Zvláštní důraz na dodržení této tradice je kladen převážně na Velký pátek, kdy někteří dokonce nosí smuteční šaty a je zapovězeno se jakkoli veselit. V některých částech Finska se dokonce dodržovala tradice bití dětí, aby jim tak bylo připomenuto Kristovo utrpení. Traduje se, že v tento den by se neměli lidé navštěvovat, zametat podlahy nebo dokonce rozdělávat v kamnech oheň.

V den Velikonoční neděle Tichý týden končí a je čas si vše vynahradit. Děti chodívají po venku s řehtačkami nebo zvony, jejichž zvuk dělá za Tichým týdnem definitivní tečku. V tento den si také ti, kteří v Květnou neděli někomu vyprášili kožich, přicházejí pro odměnu – vajíčka, sladkosti nebo i peníze. Lidé se scházejí brzy ráno, aby viděli východ slunce. Říká se, že slunce vycházející o Velikonocích tančí.

Pro připomenutí, že jsou Velikonoce také vítáním jara, vysazují děti předem do květináčů a truhlíků trávu ze semen jílku vytrvalého. Za okny se tak díky tomu jarně zelená, i když venku je mnohdy ještě sníh. V interiérech rozkvétají kočičky na větvích umístěných do váz. Jaro je zkrátka potřeba přivolat všude.

Nejstarším tradičním pokrmem zde o Velikonocích býval tmavý nákyp z žitné mouky a sladu, který se pekl v pecích ve speciálních formách. Výsledek měl připomínat košík z březové kůry. Tomuto pokrmu se říkalo mämmi. V současnosti se pod tímto názvem vyrábí nebo kupuje v obchodech trochu inovovaný pokrm – dezert s krémem a cukrem. Přesto je právě mämmi pro Finy stále typickým velikonočním jídlem, bez kterého si Velikonoce nedokážou vůbec představit. Chcete nějaký velikonoční recept z Finska? Tady je:

Velikonoční finská pascha

Ingredience:

200 g másla
1–1,5 dl cukru moučka
2 dl smetany na šlehání
500 g měkkého tvarohu
2 žloutky
2 lžíce citronové šťávy
2 lžíce strouhaných mandlí
1 dl pomerančové kůry (želatinové plátky)

Postup:

Máslo, cukr a smetanu ušlehejte do pěny. Přidejte tvaroh, žloutky, citronovou šťávu, mandle i pomerančovou kůru (želé).
Sítko (cedník) vystelte tenkým plátýnkem nebo gázou a připravenou směs do něj vyklopte a stlačte. Je potřeba směs zatížit a dát ji i s cedníkem přes noc do chladu (lednice). Ráno směs vyklopte na talíř nebo tác a můžete servírovat.

Add Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Ověření *