Předprázdniny

Předprázdniny

„Hledám provaz, na kterým bych se oběsila,“ řekla Lenka, když jí Heřmánka sdělila, že vysvědčení dostane již v pátek, tudíž jí začínají prázdniny o pár dní dříve nežli jiným školou povinným ratolestem. Například těm mým.

Starší konečně odjíždí se spolužáky na školní výlet. Prej tomu už vzhledem k jejich věku nemůžu říkat škola v přírodě. Jejich třídní učitelka má můj obdiv. Příliš nechápu, co ji motivuje k tomu, aby věnovala svůj volný víkendový čas (výlet probíhá od soboty do úterý) tomu, aby odcestovala s bandou puberťáků do lůna přírody. V pokynech psala, že si mají „děti“ vzít oblečení, kterému nevadí bláto a paintballové barvy. Dle mých zkušeností bude oblečení to poslední, čemu/komu by zmíněné vadilo. Oblečení prvorozené to jistě řešit nebude. Jeho majitelka totiž už před odjezdem prohlásila, že se žádných aktivit účastnit nehodlá a dle jejích slov se jich nehodlá účastnit ani dívka A, B, C a asi i D… Pánské osazenstvo třídy se k programu nevyjádřilo. Mělo více práce se sháněním receptu na chutný moučník. Ano, tak šikovní hoši to jsou. „Prý berou buchtu s trávou,“ svěřila mi Starší spiklenecky a po kamarádsku mne vybídla: „Ale nikde to neříkej.“ Znovu opakuji – jejich třídní učitelka má můj obdiv.

Jak víte, Mladší má školu v přírodě za sebou. V pondělí ji čeká jen pěší výlet. „Pěší!“ zdůraznila a nevěřícně zavrtěla hlavou. „Máme si vzít sportovní oblečení,“ dodala Kačka s pohrdavým důrazem na slovo „sportovní“. „Nemohla bych  v pondělí zůstat doma?!“ zeptala se druhorozená. „Nemohla,“ odvětila jsem škodolibě, neboť mám ještě v živé paměti, kterak jsme se minulý víkend vypravili na procházku do lesa, kde se holčička málem psychicky zhroutila tvrdíc, že příroda je hnusná, tráva ji píchá do nohou a všude létá odporný hmyz. Letící včelu přelstila vtipným úprkem, během něhož si v žabkách, které si na výlet do lesa zvolila jako vhodnou obuv, pochopitelně konečně sedřela kůži mezi prsty. Potom si na ni sedla beruška, čímž dovedla její trauma k naprosté dokonalosti.

Když jsem jí začala vyprávět, jak jsem v jejím věku chodívala u babičky na chalupě do lesa strašlivě ráda, brala to jako provokaci a málem se rozplakala. Dodala jsem, že jsem vždy skotačila lesními pěšinami a radostně si prozpěvovala. „Proč?!“ otázala se holčička ponuře. „Protože to byla zábava,“ tvrdila jsem a rozmáchla se rukama: „Jen se podívej, jak je tady krásně! Zazpíváme si!“ „Šmarjá, mami, tam jdou nějaký lidi. Nezpívej! Tati, ať nezpívá! Ach jo, já tě neznám!“ rezignovalo dítko po té, co mu došlo, že mě nezmanipuluje a od hodnotného zpěvu neodradí. Jediný okamžik výletu, kdy Mladší radostně a křepce běžela, byl ten, kdy jsme se blížili k autu. „Od zítřka budeme chodit na pravidelné výlety do přírody, abys pak z toho nebyla v takovém šoku,“ slíbila jsem trpaslíkové vlídně. Ani nepředstírala, že ji to potěšilo.

Pondělní pěší výlet si tedy jistě řádně užije. Jak jsem zjistila malým soukromým průzkumem, není její reakce mezi vrstevníky nikterak ojedinělá, tudíž obdivuji i jejich třídní učitelku. Ta si s nimi ale umí poradit. Když se jí v pátek děti vyděšeně ptaly, jak daleko chce asi stran pěšího výletu zajít, zlomyslně s vážnou tváří blafovala: „Obejdeme celé Brno!“ „Tak to si pláštěnku nevezmu!“ řekla Kačka vzpupně. „Já taky ne!“ přidala se Mladší. „Ano, tím paní učitelku opravdu vytrestáte,“ přikývla jsem.

Takže asi tak. Jak říkám – jejich učitelky mají můj obdiv. A nejen jejich. Heřmánka se v pátek ráno otočila mezi dveřma obýváku: „Ahoj!“ „Kde máš kytku pro paní učitelku?“ zeptala jsem se. „My jsme se dohodli, že žádnou nechce,“ pravila Heřmánka pohotově. „Aha… a kde máš složku na vysvědčení?“ prudila jsem dál. „Tu nemám,“ usmála se a odkráčela k domovním dveřím. „Počkej!“ zařvala Lenka, „Ty nemáš složku na vysvědčení? A kam ho jako dáš?!“ „No, takhle ho smotám do ruličky,“ prozradila Heřmánka bezelstně. „Nesmotáš!“ namítla Lenka a vnutila dceři desky. Dveře se za Heřmánkou zavřely hlasitěji než obvykle. Lenka přestala hledat provaz na oběšení. Nahlas to sice nepřiznala, ale bylo znát, že učitelkám prázdniny tak trochu přeje…

Krásný začátek prázdnin. :O)

Vaše teta Fily

Add Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Ověření *