Po návštěvě Anglie, Ameriky a Švédska by se mohlo zdát, že jsme v tom velikonočním mrskání my české holky úplně samy. Ó, nikoli. Polské holky jsou na tom totiž dost podobně.
Pro Polsko, kde je dosud silně zakořeněn vztah k náboženství, je oslava velikonočních svátků stejně důležitá (ne-li důležitější) jako oslava svátků vánočních. Velikonocům se v Polsku říká Wielkanoc, tedy v překladu Velká noc. Tradice polských Velikonoc jsou v mnohém stejné jako u nás. Počínají obdobím půstu 40 dní před Velikonocemi.
Půst však nekončí po uplynutí 40 denní lhůty jen tak sám od sebe. V Polsku je zvykem vypravit se do kostela s tzv. požehnaným košíkem a teprve v okamžiku, kdy je posvěcen, může se začít oficiálně slavit a hodovat. Košík obsahuje vejce jako symbol vzkříšení a znovuzrození, pro zaručení zdraví a dlouhého života nesmí v košíku chybět chléb (někdy i koláče), sůl a pepř, a jako předpoklad dostatku jídla a plodnosti v příštím roce bývají součástí košíku bílé klobásy.
V Polsku se stejně jako u nás chodí mrskat na Velikonoční pondělí. Kluci a pánové vyrážejí brzy ráno, aby pokud možno zastihli své vyvolené ještě spící v posteli. Místo spletené pomlázky mají ozdobené větvičky z vrby, břízy nebo jiného stromu. Krom toho mají v Polsku ještě jednu tradici, kterou bych si osobně ráda odpustila a polským dívkám ji nikterak nezávidím. Jde o polévání vodou. Ale je docela dost dobře možné, že jsouc vdána, byla bych této atrakce ušetřena, neboť se říká, že která dívka je na Velikonoční pondělí polita vodou, do roka se vdá. Dříve se tento zvyk dodržoval opravdu brzy ráno a kluci si většinou museli domluvit svolení od matky své vyvolené. Ale i tato tradice má, poplatna své době, jistý vývoj, proto si holky nemohou být jisty nikde, protože chlapci na ně často číhají, kde se dá a polévají je nejen vodou ale i voňavkou. Aby se tomu dívky ubránily, mohou se vykoupit zdobeným vejcem.
Jistou satisfakcí pro dámskou část je fakt, že to mohou pánům na druhý den (v úterý) oplatit a pro změnu zmrskat nebo polít ony je.
Co se týče zdobení vajec, je to podobné jako u nás. Zdobí se vejce uvařená na tvrdo i vyfouknuté. Hojně je rozšířeno zdobení pomocí voskové techniky. Základní barvou by měla být rudá jako symbol Kristovy krve.
Během Velikonoční neděle i Velikonočního pondělí se samozřejmě scházejí rodiny i přátelé a tak nesmí na stolech chybět něco dobrého k pohoštění. Zatímco my si snad ani neumíme představit velikonoce bez sladkého beránka s vysokou cukrovou čepicí nebo hustou vrstvou čokoládové polevy, tak na polském stole nesmí chybět tradiční velikonoční koláč zvaný mazurek. Jde o koláče plněné různými náplněmi – marcipánem, čokoládou, marmeládou, mákem, ořechy nebo i citronovou náplní. Koláč bývá ozdoben čokoládovými kytičkami nebo vrbovými proutky z marcipánu. Pokud na sobě koláče nemají ozdobu, bývá na nich alespoň krémový nápis Hallelujah.
A na závěr si to dnes trochu ozvláštníme, protože vám nabídnu recept na tradiční polskou velikonoční polévku. Třeba se necháte inspirovat.
Křenová velikonoční polévka (pro 8 osob)
2–3 křeny
225 g šunky nebo uzeného masa
125 ml mléka
2 syrová vejce
8 vařených vajec
500 g klobásy
2 lžíce (hladké) mouky
Postup:
Křeny nastrouhejte na struhadle. Šunku (uzené maso) hodinu povařte v osolené vodě, pak maso vyjměte a do vývaru přidejte nastrouhaný křen a nechte ještě chvíli vařit. Smíchejte mléko s vejci a moukou, přidejte do vývaru a povařte cca 2 min. Potom polévku přeceďte a křen vyhoďte. Přidejte na kolečka nakrájenou klobásu, rozdělte polévku do talířů a každému do ní dejte jedno celé vejce na tvrdo.
Dobrou chuť!
Add Comment