Článků a informací o kojeneckém nebo batolecím plavání je nepřeberná řada, ale sotva dítě trochu odroste, rad pro výuku plavání je stále méně a méně.
Máte doma předškoláka, kterého chcete naučit plavat? Nebo aspoň strávit užitečný čas v bazénu? V našem novém seriálu najdete pár zajímavých rad a nápadů.
Dítě odrostlo z plenek, možná má za sebou kurz kojeneckého plavání a vy se rozhodujete, co dál. Najít plaveckou školu pro předškoláka, nebo ho učit sami? Vašemu klukovi nebo holčičce se ve vodě líbí, nebojí se jí, umí skočit po nohou a potopit se, ale o opravdovém plavání zatím nemůže být řeč?
První podmínkou pro zdárné učení plaveckých dovedností je – učit ve vodě. Teoretická příprava na suchu není to pravé ořechové. Dítě může sebelíp kopat nohama na gauči, ale voda je voda.
Dalším předpokladem je, aby dítě učil plavat plavec. Ne někdo, kdo je rád, že přeplave pětadvacítku ouškem a voda je pro něj pořád velkou neznámou. Před dítětem nesmíme dát najevo, že je nám voda nepříjemná, nebo že se dokonce bojíme potopit a namočit si uši nebo vlasy. Předškolák hodně vnímá svůj vzor a mohl by nevědomky převzít vaše reakce a chování.
Naše dítě se nenaučí plavat za jednu, dvě hodiny. Je potřeba trpělivost a vědomí, že nejen cíl je důležitý. Každou chvilku ve vodě s dítětem bychom si měli užívat – je tu prostor pro tolik potřebnou komunikaci a dítě bude na společné chvíle ve vodě rádo vzpomínat.
Že se naše děťátko bojí? Ani za nic nestrčí hlavu pod vodu? Hlavně ho nenuťte! Tady je na místě velká trpělivost a postup v jednotlivých krocích.
- Nejdřív by mělo zvládnout chůzi v mělké vodě, když si bude jisté při hře (házení míčkem, sbírání kuliček, chůze po špičkách, pozadu, stranou), můžeme se pomalu pokoušet o další dovednosti.
- Dýchání do vody – začneme „foukat bublinky“. To můžeme zkoušet i doma ve vaně. Hluboký nádech – a výdech do vody. Můžeme dítěti měřit čas, jak dlouho vydrží „bublat“. Když uděláte pěknou tabulku (nebo samo dítě podle vlastní fantazie) a budete dítěti zapisovat časy, určitě ho to bude bavit a bude se zkoušet zlepšovat.
- Ponoření otevřených očí – potápíme se postupně, nejdříve bradu, pak nos a když se dítě nebude bránit, ponoříme celý obličej. Dobrá hra je u břehu bazénu, kdy se dítě drží okraje, vy mu pod vodu dáte hračku (barevnou kuličku nebo vodolepku) tak, aby ji nad vodou nevidělo, a po vynoření musí říct, co pod vodou vidělo.
Pořád ale mějme na paměti, že žádnou činnost neděláme přes odpor dítěte. Vždy to musí být hra, která dítě baví.
Ideální čas, který dítě stráví „učením“, je dvacet až třicet minut. Ještě lépe – dvacet minut víckrát týdně. Delší dobu se dítě nesoustředí. Pak je namístě dát mu chvilku na vlastní hru ve vodě. Pobyt ve vodě začínáme vždy činnostmi, které dítě baví a které mu jdou. Navnadíme ho tak k výuce něčeho nového. Děťátko neustále chválíme, podporujeme a povzbuzujeme. Činnost ve vodě bychom měli končit ve chvíli, kdy je dítě v klidu a pohodě, z vody neodcházíme s brečícím a unaveným dítětem.
Příště si povíme něco o metodách výuky a plaveckých pomůckách a postupně si představíme plavecké styly, které můžeme dítě naučit (a jak).
Add Comment