Otazníky kolem mléka

Otazníky kolem mléka

Dovedli byste si představit, že sobě i svým dětem odepřete domácí palačinky, puding nebo horké kakao? V těchto dobrůtkách je v různé míře obsaženo nejčastěji kravské mléko, o jehož škodlivosti, či přínosu pro lidské zdraví se vedou nekonečné spory.

Mléko zakoupené v běžném obchodě je homogenizované, pasterizované, či ošetřené technologií se zkratkou UHT. Pro pořádek si tyto pojmy, které si přečteme na téměř všech krabicích či lahvích s mlékem, jednoduše vysvětlíme.

Při homogenizaci se roztříští drobné tukové kapičky, aby nevytvořila smetana a neoddělil se tuk od tekutiny. Proces pasterizace zajistí, aby se krátkodobým zahřátím pod bodem varu snížil počet škodlivých mikroorganismů a mléko vydrželo delší dobu. Další možností, jak ještě šetrněji mléko upravit, je sterilace, kterou symbolizují písmena UHT.

V souvislosti s těmito procesy a vůbec s kravským mlékem můžeme nalézt spousty protichůdných informací. Zavilí odpůrci tvrdí, že kravské mléko je pro lidský organismus velmi škodlivé, zatímco příznivci mléčných výrobků doporučují každodenní konzumaci. Kde je tedy pravda? Každá ze stran má několik rozumných argumentů a je nutné se zařídit podle individuálních potřeb a chutí.

Prvním argumentem svědčícím pro mléko je vysoký obsah vápníku (1100 mg/l), který je důležitým prvkem pro vývoj kostí a zubů. Děti by měly přijmout 800–1200 mg /den, což představuje asi tři porce mléčných výrobků, např. 250 ml mléka, jeden jogurt a 50 g sýru. Vápník se nachází i v potravinách rostlinného původu, ale tělo jej neumí tak dobře využít. Ať už vápník dopřejeme dětem v jakékoli formě, ale ve správném množství, můžeme ovlivnit případný vznik osteoporózy (řídnutí kostí) v pozdějším věku.

Mléko je také zdrojem vitamínů rozpustných v tucích (A, D), ale jejich obsah klesá při odtučňování mléka. Takové mléko je sice „vodové” a méně chutné, ale je vhodnější, pokud bojujeme s nadváhou. Pitím „neošizeného” mléka konzumujeme množství tuků s nevyhovujícími mastnými kyselinami, což tělu úplně nesvědčí. Dětem bychom měli předkládat spíše odtučněné či polotučné výrobky a přísun vitamínů zajistit pestrým jídelníčkem. Musíme si ale dát pozor na mléčné výrobky s obsahem méně než 1 % tuku, často totiž obsahují množství cukru a dietní efekt je jen zdánlivý.

Na druhou stranu je mléko, přesněji mléčná bílkovina, možnou příčinou alergické reakce, ale tento problém neznamená, že kravské mléko je nevhodné pro všechny. V případě nesnášenlivosti mléčného cukru je vhodné konzumovat zakysané výrobky, které jsou přátelské k trávicímu traktu, a navíc s jejich pomocí můžeme zmírnit riziko vzniku nádorových onemocnění.

Mléku bývá přičítán vznik nestravitelných hlenů, které činí potíže při některých sportech, nejčastěji při potápění. Různé výzkumy přinesly zjištění, že hleny mohou zapříčinit větší sklon ke kožním chorobám a onemocněním dýchacích cest. Měli bychom přitom zvážit, jaké další faktory jsou krom dědičnosti předpokladem takových nemocí a předcházet jim i jinak než zavrhnutím mléčných výrobků.

Nemůžeme popřít, že příroda původně zamýšlela kravské mléko pouze pro telata, proto je v kravském mléce poměr některých prvků (fosfor, síra) jiný než u lidského mléka. Kravské mléko také obsahuje bílkovinu kasein, která přispívá k růstu kostí, ale je pro lidský trávicí systém hůře zpracovatelná, proto může působit potíže. Žaludek telete je kaseinu přizpůsoben, ovšem žaludek zejména malých dětí nemusí být schopen se s touto látkou vypořádat.

Nejzávažnějším důsledkem konzumace mléka, ovšem neošetřeného, může být vznik listeriózy. Na tuto infekční chorobu si musí dát pozor především budoucí maminky, protože nemoc způsobuje poškození plodu.

Pokud si myslíme, že se bez kravského mléka obejdeme, můžeme ho nahradit jinými druhy. V úvahu přichází mléko kozí (jeho složení se blíží mateřskému mléku), nebo náhražky ze sóji, ovsa a dalších rostlin. U rostlinných „mlék” je ovšem problém s dostupností, a ani obsah látek, které očekáváme od běžného mléka, není zaručený.

Odborná i laická veřejnost se shodne pouze na přínosu mateřského mléka, které se vytváří přesně podle potřeb lidského mláděte a nezpůsobuje tak žádné nežádoucí reakce. Rozumným východiskem při konzumaci kravského mléka a mléčných výrobků z něj vyrobených je nenutit děti, aby za každou cenu snědly doporučené množství jogurtů, sýrů, tvarohů… Docílíme tím jen jejich většího odporu, který přetrvá do budoucna. Mléčné výrobky jsou co se týče důležitých látek nahraditelné, ale chce to více úsilí při sestavování jídelníčku.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *