O koktavosti aneb kdo je balbutik?

O koktavosti aneb kdo je balbutik?

Víte, co to znamená slovo BALBUTIES (čteme balbucies)? Že jste to nikdy neslyšeli?

„Jestli se to dítě lekne, bude koktat,“ slyšíme hlavně v době, kdy se k našim domovům blíží Mikuláš s čertem. Je tato obava opodstatněná? Opravdu můžeme začít koktat, když nás něco vyděsí?

 Balbuties, neboli koktavost, je poměrně rozšířený zdravotní problém. O příčinách a vzniku toho ale bohužel moc nevíme. Jedna jediná příčina totiž neexistuje, zrovna tak jako nenajdeme dva stejné balbutiky (lidi, kteří mají s koktáním problémy).

To, že někdo začne koktat, lze přičíst součtu určitých symptomů a nemalou roli zde hraje i dědičnost. A tak na otázku, jestli dítě začne koktat po prosincové návštěvě čerta, můžeme odpovědět: Nezačne, pokud nemá ke koktavosti dispozice. Existují daleko větší stresy – hladomory, války, zemětřesení, povodně. Představte si, kdyby lidé postižení těmito nepříjemnými událostmi začali koktat. Plynně by pak asi mluvil málokdo. Jestli je ale člověk dědičně koktavostí zatížen nebo je méně psychicky odolný, je možné, že koktat začne.

Jaká je šance na vyléčení? Poměrně nízká, ale s věkem se tato porucha většinou zlepšuje. Balbutik nemá problém, když recituje, zpívá nebo si mluví sám pro sebe. Jakmile se ale dostane do zátěžové situace (mluvení na veřejnosti, ve stresu, u zkoušky ve škole, při hádce), problém se prohloubí.

Kdo je tedy balbutik? Ten, kdo má problém s plynulostí řeči – opakuje část slova (většinou první slabiku) nebo celé slovo. Můžeme si často všimnout, že balbutici vytěsňují ze svého jazyka obtížná slova, aby se jim komunikovalo lépe.

Je velmi důležité připomenout, že balbutici nejsou mentálně postižení lidé, jak se může někdo domnívat. Občas mají ale snížené sebevědomí právě kvůli své vadě, někdy mohou být přecitlivělí nebo se můžou litovat.

Jak nejlépe s balbutikem komunikovat? Nepomáhejme mu najít „ta správná slova“ – většinou ještě více znejistí. Nepřerušujme ho v jeho řeči a projevu, věnujte pozornost obsahu, ne formě řeči. Neopravujte ho ani se ho nesnažte nabádat k opakování problematického slova. Mluvte klidně, srozumitelně, ale nedělejte z něj „mimino“. Nešišlejte a nezjednodušujte slovní zásobu.

S dětmi čtěte pohádky, říkejte básničky, zpívejte. Nenuťte dítě, aby po vás vše opakovalo. A rozhodně neříkejte: „Radši mlč, než abys to řekl špatně!“ Naopak – mluvit a zkoušet, pořád a co nejčastěji…

V České republice existuje několik spolků a sdružení, kde se balbutici scházejí. Např. Klub balbutiků, Balbutická komunita nebo občanské sdružení Balbus.

To, že někdo koktá, vůbec neznamená, že by nebyl inteligentní nebo že by neměl co říci. Naučme se proto balbutiky nepodceňovat. A pozorně naslouchejme…

 

Add Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Ověření *