O alergiích podruhé

O alergiích podruhé

Minule jsme si probrali, jak se dá alergie léčit, což byla informace spíše pro rodiče, kteří už doma alergika mají. Dnes bych vám chtěla ve stručnosti představit jednotlivé druhy alergií, abychom si ujasnili důležité pojmy a přišli na kloub některým mýtům o alergiích.

Alergie se objevuje buď ve venkovním, nebo domácím prostředí. Venku jsou příčinou alergií pyly, případně může alergickou reakci vyvolat štípnutí hmyzem. Doma jsou původci alergií plísně, roztoči a také někdy domácí zvířátka.

Venku jsou nejčastější pylové alergie, o nichž se lidově mluví jako o senné rýmě. Pylová alergie je sezónní záležitostí, ale tu určitou část roku dokáže pěkně znepříjemnit. Jako první po zimě nás mohou potrápit pyly dřevin. Někdo obdivně přičichává ke kvetoucí lípě, zatímco alergik se rozkvetlému stromu raději vyhne. Pylům je ovšem těžké utéct, protože dokáží vzduchem urazit velkou vzdálenost, a k alergické reakci stačí jen nepatrné množství pylových zrn, uvádí se asi 10-20 zrn na m3. V létě kvetou zejména trávy, ale do této skupiny se řadí třeba i kukuřice nebo rákos. Na podzim létají vzduchem pyly vysokých bylin, zejména pelyňku, ambrózie a jitrocele, výčet agresivních rostlin tím ale nekončí. O přesné koncentraci a původu pylů v ovzduší pravidelně informují zprávy o počasí.

Za připomenutí určitě stojí, že když je někdo z rodiny alergický na pyl, není nutné vyhodit kvetoucí pokojové rostliny, protože většina z nich má druh pylu, kterému se říká hmyzosprašný. Ten se vzduchem nešíří a nepůsobí jako alergen.

Příznakem pylové alergie je rýma, pálení v krku, svědění očí, záchvaty kýchání, nepříjemnou komplikací je astma. Astma je jednoduše řečeno zánět dýchacích cest spojený s nadměrnou přecitlivělostí průdušek. Projevuje se ztíženým dýcháním a chronickým kašlem, což je reakce na kontakt s alergeny.
Pylům se úplně vyhnout nemůžeme, a tak nezbývá, než se přizpůsobit a navyknout si na některá pravidla, která život trochu ulehčí. V době vrcholící pylové sezony je lepší omezit větrání a vyhnout se posedávání v trávě. Plánování dovolené nebo dětského tábora je také nutné přizpůsobit pylové sezóně; nejvhodnější je pro alergika pobyt u moře, kde je méně pylů.
Další nepříjemností je celoroční alergická rýma, kterou způsobují třeba roztoči nebo pobyt v prašném prostředí. Tím se dostáváme k alergiím, které nás trápí v domácím prostředí.

Ať se snažíme být jakkoli pořádní, všude se nám doma „rodí“ prach, který je semeništěm bytových alergenů. V každé místnosti je množství prachu jiné, ale všude se vyskytují roztoči, kteří jsou tak droboučcí, že nejsou pouhým okem vidět. Jsou podobní klíšťatům, ale živí se lidskými lupy, kožním odpadem a mikroskopickými plísněmi. Nejvíce se jim daří v polštářích, dekách a matracích, kde mají dostatek potravy a příhodnou teplotu a vlhkost, takže se v tomto prostředí rychle rozmnožují. Alergii způsobují výměšky roztočů, které ulpívají na částečkách prachu – a my je pak oboje vdechujeme. Největší obtíže jsou ráno po probuzení, plný nos a ekzém jsou jasným projevem přítomnosti roztočů.

Roztočů se sice nikdy zcela nezbavíme, ovšem pečlivým uklízením a používáním speciálních materiálů jejich počty značně snížíme. Základem je větrání postele a ložnice a udržování teploty do 20 °C a vzdušné vlhkosti do 50 %. Pokrývka a polštář by měly mít výplň z dutých vláken a povlečení je nejvhodnější z bavlny nebo umělých materiálů. Prostěradlo se snažte měnit po dvou týdnech a matrace pravidelně vysávejte. Úpravy se netýkají pouze postele, roztoči žijí v závěsech, kobercích, látkových bytových doplňcích i plyšových hračkách. Koberce budete muset vyměnit za parkety nebo lino a ostatní, včetně plyšáků, odstranit, což menší pacienti asi nebudou snášet dobře.

Plísně představují další alergen a pro jejich odstranění platí totéž, co u roztočů. Důležité je často větrat a kontrolovat, jestli se plíseň neobjevuje ve skrytých zákoutích nebo například v květináčích.

Silné alergeny pochází také z domácích zvířat, nejvíce z koček a hlodavců. Příčinou není jejich srst, která slouží jen jako „úschovna“, kde se alergeny drží, ale jsou to jejich sliny, moč, krev a lupy. Nejsilnější jsou kočičí a koňské alergeny. Základním krokem je zamezení kontaktu se zvířetem, ale děti i rodiče se k tomu dost neradi odhodlávají, protože i přes potíže je zvířátko nedílnou součástí rodiny. Otázkou je, jestli si vybereme domácího mazlíčka, nebo zdraví svého dítěte…

Nebezpečné jsou alergické reakce vyvolané hmyzím žihadlem. Reakce jsou buď místní, nebo celkové. Místní se projeví rudým bolavým otokem, který zmizí až po několika dnech, zatímco při celkové reakci se dostaví potíže s dýcháním, kopřivka, zvracení či průjem.

Všichni asi víme, jak obtížné je ohlídat malého človíčka a že s ním nemůžeme strávit absolutně všechen čas, proto bychom měli dětem co nejdříve vysvětlit, že si nemají hrát v místech, kde se vyskytují vosí hnízda (pařezy, ztrouchnivělé kmeny) a naučit je, aby neběhaly v trávě naboso. Na nás je, abychom například kontrolovali auto, jestli do něj nevlétla včela nebo vosa, a neoblékali dítě do příliš barevných oděvů, které hmyz lákají.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *