Napadlo vás někdy, kolik takových jednorázových plínek spotřebuje miminko během svého života? Všechny pohromadě by vydaly na pěknou haldu a což teprve potom, když byste viděli pohromadě všechny peníze investované do takových plínek! Pokud vás toto téma zajímá, nenechte si ujít náš „plenkový seriál“! Dneska začínáme!
Když se první jednorázové plenky dostaly do obchodů, spousta maminek zaplesala nad tímto vynálezem šetřícím čas strávený praním počůraných a pokakaných látkových plínek.
Víte, kdy jednorázové plenky přišly na svět?
Na počátku 40. let se ve Švédsku objevily první jednorázové plenky tvořené několika vrstvami papíru vloženému do gumových kalhotek, které dělala jedna firma na výrobu papíru. Další vývoj se pak posunul do zámoří. Po druhé světové válce si jedna americká hospodyně doma vytvářela jakési plastové plínky na jedno použití a její vynález byl dokonce patentován.
Krátce na to se objevily plínky z netkané látky a to už byl jen krůček k uvedení nového výrobku na trh, což se stalo na konci čtyřicátých let. V padesátých letech se na pultech objevovaly plenky značek, které se prodávají dodnes, a začal lítý konkurenční boj. Výrobci si uvědomovali, že o zboží je veliký zájem, a tak se firmy předháněly ve zlepšování kvality a funkčnosti plenek. Bylo třeba vymyslet náplň savého jádra a také najít nejlepší tvar plenky a způsob jejího uchycení.
U nás se „jednorázovky“ začaly prodávat až v devadesátých letech, ale západní Evropa je znala už dříve.
Jak už to bývá, když se objeví převratná novinka usnadňující život, je přijímána nekriticky a na její chyby se přichází později. Možná proto si obyvatelé západní Evropy a USA uvědomují více než například v postkomunistických zemí, jaké nevýhody tyto plenky mají. Po několika desetiletích se ukázalo, že plenky tvoří velkou část domácího netříditelného odpadu, který se na skládkách rozloží až za velmi dlouho.
Z dalších výzkumů vyšlo najevo, že náklady na výrobu takových plenek nejsou zanedbatelné (ve výpočtech se uvádí především spotřeba ropy, která se k výrobě používá). Rostoucí zátěž životního prostředí se tedy ukázala jako příliš velká cena za jisté pohodlí při používání jednorázových plenek.
Navíc začali lékaři poukazovat na možná zdravotní rizika plynoucí z neustálého kontaktu se stopovým množstvím chemikálií obsažených v absorpčním jádru; diskuse se také rozpoutala o vlivu plenek na reprodukční orgány chlapců, které se pod „jednorázovkami“ přehřívají.
Jako další možný problém se ukázalo, že plenky na jedno použití brání zdravému vývoji kyčlí. Zejména v prvních týdnech života se doporučuje vázání „na široko“, a u některých dětí narozených s vadou kyčlí proto lékaři dodnes přímo určí používání látkových plen, které v širokém úvazu správný vývoj kyčlí podporují.
Používání jednorázových plínek se stalo téměř samozřejmostí, ovšem pokud vám přeci jen vrtají uvedená fakta a předpoklady hlavou, mohly by pro vás být řešením moderní látkové plenky, které mají k těm klasickým bílým čtvercovým plenkám hodně daleko. A o nich zase příště.
Add Comment