Dnes navážeme na téma o skrytých nebezpečích pro děti článkem o látkách, které nám v domácnosti pomáhají, ale malému človíčkovi mohou v nestřežené chvíli ublížit.
Neobejde se bez nich snad žádná rodina. Prostředky na mytí nádobí, oken, na praní, čištění WC, koupelny, sporáku nebo koberců mají své místo ve skříňkách, u dřezu nebo jen tak na zemi v koupelně. Některé pronikavě voní, mají přitažlivou barvu, jiné páchnou a jsou téměř čiré. Po vypití a někdy jen po potřísnění jsou nebezpečné téměř všechny, pomoc po požití těchto přípravků ale není vždy stejná. Mám nutit dítě ke zvracení? Můžu podat něco k pití? Pomůže živočišné uhlí? Tyhle a další otázky vám možná problesknou hlavou, když si situaci po takové nehodě představíte. Pro přehlednost si řekneme konkrétní příklady běžných čisticích prostředků a to, jak má vypadat první pomoc po jejich požití.
Obyčejný prostředek na mytí nádobí obsahuje nejedovaté látky zvané saponáty, takže po napití se většinou dostaví pouze průjem. Chybou by ovšem bylo nutit ke zvracení, protože při něm hrozí vdechnutí pěny do plic a následný zánět.
Mnohem více nebezpečné jsou tablety a prášky do myček na nádobí. Obsahují totiž látky, které leptají sliznice, ani v tomto případě tedy vyzvracení nepomůže, protože další průchod chemické látky trávicím traktem poleptání ještě zvětší.
Modravá Okena nebo Iron jsou oblíbeným nápojem mezi některými pochybnými existencemi bez domova, ovšem dítě se po napití může přiotrávit kvůli vysokému obsahu alkoholu. Pokud dítě přípravek jen olízne, není zpravidla nutné jet k lékaři, při větším požitém množství je to ovšem samozřejmost!
Přípravky na čištění toalet, koupelen a dalších ploch v domácnosti jsou hodně agresivní, protože mají za úkol odstraňovat vodní kámen (ve varných konvice, napařovacích žehličkách, myčkách na nádobí), usazeniny (v troubách, grilech) a některé působí jako desinfekce. Tyto přípravky obsahují buď louhy nebo kyseliny, tedy látky, které mají silně leptavý účinek. Další účinnou látkou je chlornan sodný, který nebývá obsažen v silných koncentracích, ale i tak to stačí k nadýchání jedovatým chlórem, který může poškodit dýchací cesty. Podobně jako u všech zmíněných čisticích prostředků je zbytečné podávat živočišné uhlí, trochu pomoci může naopak vypití sklenky mléka či vody, ale pití podáme jen tehdy, když to postižený neodmítá.
Po požití aviváže se na rozdíl od výše uvedených příkladů doporučuje podat až deset tablet živočišného uhlí, které na sebe naváže jedovaté látky. Změkčovadla mohou vážně poleptat sliznice, proto je nezbytné co nejdříve vyhledat lékaře.
Podobně relativně méně nebezpečné jako prostředky na mytí nádobí jsou prací prášky, které také obsahují nejedovaté saponáty. Větší problém než poškození trávicího ústrojí je vdechnutí částeček prášku do plic, které může vést k zánětu. Vhodné je vypláchnout ústa a vypít větší množství vody, která spláchne prášek ze sliznic.
Oblíbeným prostředkem v domácnostech jsou různé čističe skvrn na oblečení, které obsahují bělící látky, např. peroxid vodíku, který také leptá sliznice. Po požití podejte vodu, mléko nebo čaj a ihned jeďte za lékařem!
Nehoda s některou z chemikálií se může přihodit i tehdy, kdy není lékařská pomoc hned dostupná. Než se k lékaři dostanete, budete muset provést některá opatření sami. Pokud si nebudete vědět rady, alespoň po telefonu mohou pomoci pracovníci Toxikologického informačního centra, které je dostupné na telefonním čísle 224 915 402 nebo 224 919 293.
Add Comment