Milý Ježíšku…

Milý Ježíšku…

Ačkoli ještě se slzou v oku vzpomínám na letní vedro, zima se blíží tak neúprosně, že i Mladší napadlo, jestli náhodou nepřijde brzy Ježíšek. Aby si dodala vánoční inspirace, pustila si na dvd Polární expres, po jehož skončení už měla v hlavě plán jako hrom. Nejvyšší čas napsat Ježíškovi.

Už vloni jsme si vysvětlily, že Ježíšek nosí jen věci. Zvíře není věc! Ne, opravdu, nemá cenu to ani zkoušet. Jestli na tom Mladší tedy trvá, klidně to do dopisu napíšu, ale stejně se na tom nic nezmění. Ne, ani vlastní opravdický notebooky Ježíšek nenosí lidem, kterým je šest. To tam snad ani psát nebudu, aby si nepomyslel, že je Mladší neskromná! Ještě by jí nakonec za trest nepřinesl nic… „Tak dobře, tak napiš opravdovej hrozně hezkej budík, opravdový hrozně hezký hodinky…“ „Tak snad nejdřív začneš Milý Ježíšku nebo tak něco, ne?“ „Aha. Tak napiš: Milý Ježíšku, přála bych si od tebe opravdovej…“

„Kolik už toho mám?“ Kontrolovala paní trpaslíková po chvíli a mrkla na otce, který se právě přitočil se dotazem: „Co děláte?“ „Píšeme dopis Ježíškovi, tati!“ Lev se usmál: „Jo? A můžu mu taky napsat?“ „Můžeš,“ svolila Mladší velkoryse a přinesla čtvrtku papíru. Papír překvapivě podala mně se slovy: „Na tenhle piš dopis taťkovi, mami, jo?“ Na Lva se otočila s daleko závažnějším úkolem: „Co bych si tak asi mohla ještě přát, tati? Co by sis přál ty, kdybys byl malý dítě jako já?“ Lev se zasnil: „Já bych si přál vrtulník na ovládání!“ Než jsem stačila muže obvinit z ovlivňování soutěžící, Mladší se rozzářila: „Jé, vidíš! Ty si mi ale užitečnej! Mami, piš – vrtulník na ovládání. A napiš, že je to pro Mladší a taky pro taťku! Máš to?“ „Mám.“ „No, vidíš, ty si mi taky užitečná,“ pochválila mě trpaslíková.

Seznam paní trpaslíkové se plnil body. Letos poprvé se v něm neobjevily jen hračky. Letos poprvé chce Mladší i hrozně hezký červený kozačky na zimu, hrozně hezkou košili, která se bude hodit k těm kozačkám a taky nějakej hrozně hezkej kabátek, co by se hodil k těm kozačkám a k té košili. Letos poprvé žádá Mladší elektroniku: „Jó, já mám senzační nápad! Televizi do auta! A nebudeme to muset kupovat! To je dobrej nápad, co? A napiš tam radši, že je to zase i pro taťku, jo? A co chceš ty, tati?“

„Já bych chtěl kolo. Ale jako na ježdění,“ děl Lev. „Mami, napiš to.“ „Už to píšu… a dál?“ „Dál?“ Lev se zamyslel: „Napiš, že už nechci pracovat s paní Blablovou! Myslíš, že by to mohl Ježíšek nějak zařídit?“ 2. Nechci pracovat s paní Blablovou napsala jsem poctivě. „Mám a dál?“ „Hmmmm…. Co bych tak… jo už vím – chci větší byt!“ „To si teda přát nemůžeš, že ne, mami? Nebo jo? Mohl by Ježíšek přinést větší byt?“ Mladší byla zmatena. Nezbylo mi, než říci: „No, co myslíš? Mohl by Ježíšek přinést k nám do bytu pod náš stromeček větší byt, než je náš byt?“ Mladší se vítězoslavně ohlídla po otci: „Vidíš?! To by nešlo! Měl by sis přát radši košili, tati!“ Lev řekl, že chce parní stroj…

„Kolik toho mám teď, mami?“ „Osmnáct.“ „Mladší, ty si toho přeješ nějak moc,“ řekl Lev, „To on ti Ježíšek možná nepřinese všechno, ale něco z toho jen vybere.“ „To Mladší ví, že? Já jsem jí to už říkala,“ přitakala jsem. Lev se zatvářil tajuplně: „A možná ti přinese něco, čím bude chtít ovlivnit tvůj příští život!“ Větu pronesl slavnostně, tichým vážným hlasem a důležitě u toho pokyvoval hlavou, jako to dělají ti, kteří zkrátka vědí víc než obyčejní smrtelníci. Na paní trpaslíkovou to ale dvakrát mystický dojem neučinilo, jelikož otráveně vyhrkla: „Chjo, tak to mi určitě přinese jenom tu blbou aktovku!“

„Ježišmarjá, vy už píšete Ježíškovi?!“ Zděsila se Starší mezi dveřmi. „To bych měla rychle napsat taky,“ usoudila a odešla si najít papír. Starší jediná si svůj dopis píše sama, takže ještě nevím, jaká přání se v něm objeví. Doufám, že nějaká skromná…

Jinak musím přiznat, že se na zimu vůbec netěším. Nemám ji ráda, ale to už asi všichni víte. Leda by byla fakt hezky bílá. Sněhuláci mě totiž baví.

Hezký zbytek neděle a krásnej podzimní týden!

Vaše teta Fily

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *