Mami, bacha!

Mami, bacha!

Jsem tak ráda, že se podzim na své startovní čáře zarazil a zahalil do teplého babího léta!

Rána jsou sice frišná, ale během dopoledne se vzduch rozvoní teplem, což ve mně v kombinaci s vymetenou oblohou a červenými listy stromů vzbuzuje jakousi dětskou euforii. Jedno sobotní odpoledne se na našem kopci rozfučel teplý podzimní vítr. Byl by hřích neprovětrat po roce draka. I vypravili jsme se na ještě větší spřátelený kopec v našem okolí a Lev slavnostně nastavil draka ku obloze a jal se odmotávat šňůru. Drak skutečně vyletěl, několik sekund věnoval cestě za sluncem, aby se posléze zřítil do křovin. Tak to probíhalo poměrně dlouho, dokud tyčky v konstrukci neprobodly látku, v níž byly zajaty. Mladší, nominována otcem toliko na sběrače padlého draka, netajila své znechucení, neboť drak se vždy neomylně zaklínil v místě pro jeho vyprošťování lidským mládětem neatraktivním. Lev si však funkce odmítal vyměnit. Druhorozená tudíž záhy skončila vedle mne na prohřátém kameni, kam jsme si sedly a pobaveně pozorovaly živitele, kterak radostně peláší za drakem. Vystačil si ostatně dost dobře i sám a snad, aby nám to nebylo líto, občas se i otočil, aby nám svěřil: „Jsem TAK dobrej, co?!“ Mladší vždy jen chlácholivě pokývala hlavou na znamení souhlasu a trpělivě čekala, až se taťka vydovádí.

Ten den jsem pohledem z kopce zmerčila tři malá jezírka na dně lomu. I z výšky bylo znát, že kolem nich dovádí psiska doprovázená svými majiteli, tráva se tam zelená, stromy hýří barvami a stěny lomu vše malebně rámují jako oživlou fotku z kalendáře.

Minulý víkend jsme se tudíž s Mladší vydaly na dívčí výpravu s cílem objevit jezírka a pokochat se jimi, co se do nás vejde. Po ufuněné cestě do kopce začala trpaslíková stávkovat a podezírat mne, že jsem si slíbenou odbočku do přírody vymyslela. Až když jsme se motaly zarostlou lesní pěšinou a prodíraly všelikým křovím, byla ochotna uznat, že snad, možná, eventuelně nekecám. Listy stromů začalo prosvítat světlo a z dálky se bylo slyšet cákání vody. Z menší dálky se ozvalo funění. Funění se blížilo. Navlhlá lesní hlína mi podklouzla pod nohama a na okamžik jsem zavrávorala. Funící pes stál přímo přede mnou a… funěl, jak se mi zdálo, ještě záludněji. „Ty se ho bojíš, mami?“ zeptala se Mladší překvapeně a pobaveně mě začala parodovat: „Hele, jak stojíš, jo? Ha ha ha!“

„Ludvíku, pojď!!!“ neslo se lesem. Fuňák líně otočil hlavu za hlasem, pak ji opět odvrátil a funěl směrem ke mně.

Mladší se řezala smíchy, když jsem Fuňáka vážně požádala: „Ludvíku, jdi! Neotálej!“ Ludvík ještě chvíli funěl, pak patrně usoudil, že s náma žádná sranda nebude a odfuněl jinam. Po zbytek odpoledne by mi byla Mladší ochotně předváděla, kterak komicky se chovám, kdyby v okamžení nenabrala jiný, silnější, zážitek…

„Jejda! Co to je?!“ zvolala tlumeně a vložila mi ruku do dlaně. Zaraženě se rozhlížela po malebném kousku země, co jako kdyby naznačoval, že za nejbližším stromem číhá tlupa indiánů. Nečíhala. Číhali tam nahatí chlapi a jako indiáni bohužel nevypadali. „CO TO JE?!“ odslabikovala Mladší konsternovaně.

Jeden z neindiánů povstal a popošel k jezírku. Kolem nohou mu skotačil pes, co nadšeně hupsnul do průzračné vody. Neindián si položil dlaně na boky a prohnul se v pase, jako kdyby si rovnal záda. Pravá ruka opustila bok, pohladila zadek a věnovala se snad pět minut jeho škrábání. Mladší málem vypadly oči z důlků.

„Ježišmarja, TEN je velkej!“ zděsila se.

„Kdo?“ zeptala jsem se doufajíc, že obdivuje nějakou místní zvířenu.

„Kdo? Ne! Co! Proč jsem musela vidět něco, co jsem nechtěla?!“ zeptala se mě. Odpověď jsem neznala.

„Co se mnou teď budeme dělat?“ kroutila nad sebou hlavou.

Mno… prozkoumaly jsme místa, kde nebylo nahato, slíbily si, že se k jezírkům vypravíme, až bude chladněji a vyrazily plné dojmů na cestu zpět k domovu. Aspoň se mi přestala pošklebovat, že jsem se bála Fuňáka Ludvíka, říkala jsem si. A v tu chvíli Mladší zařvala: „Mami, bacha! Pes!!!“ Po polní cestičce se v protisměru sunul miniaturní jorkšír. Druhorozená se rozchechtala tak, až dostala škytavku.

Podzim je prostě fajn :O)

Krásné babí léto všem!

Vaše teta Fily

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *