Maily

Maily

Znáte to – rozkliknete si poštu a začnou na vás skákat řádky toho, co jste ještě nečetli. Uvažovala jsem nad obsahem mé pošty minulý pátek, když Honza Krausů četl dopis bratra Ivana, který zase pro změnu komentoval svoji poštu.

Na rozdíl od bratra Ivana mi nechodí žádné petice. Aspoň si na žádnou nemůžu vzpomenout. Často na mě ale v Outlooku číhají všeliké vtipné fotky cizích lidí. Nevadí mi, i když fotky necizích lidí mám radši. Co nemám příliš v lásce, jsou rádoby vtipná videa. Asi nemám pro tento druh vtipu cit. Abych pravdu řekla, většinou se na ně už ani nedívám. A co mě doslova vytáčí, jsou dopisy, který musím přeposlat x dalším lidem, nejlépe už před pěti minutami, jinak mě stihne děsná pohroma. Ignoruju je, ale někde hluboko v podvědomí ve mně dřímá vztek na odesílatele, že mne vystavuje potenciálnímu nebezpečí…

Ale jsou i věci, který dostávám ráda. Slova od přátel. Ta bezpochyby. Fotky od přátel. Pokud na nich nejsem. Nebo jsem, ale nejsem na nich ošklivá. Fotky z různých zemí. Hlavně když je na nich teplo :O) Vtipy. Ale ty zapomenu hned, jakmile kliknu na tlačítko přeposlat a vyplním kolonku komu. No a taky některý odkazy. V poslední době mi třeba Starší poslala odkaz na stránku, kde jsem si otestovala stáří svého mozku. V podstatě to pro mne bylo potěšující, neboť jsem zjistila, že vlastním alespoň jednu věc, která stárne pomaleji než já. Můj mozek je dle psychotestu stár pouhých 29 let, což jsem se rozhodla vnímat jako pozitivní a myšlenku na stagnaci mozkových buněk jsem si okamžitě zakázala. Díky Kláře jsem se zase nechala rozebrat podle data narození, rozebrala jsem si i všechny příbuzné a pár kamarádů, jejichž narozeniny si bezpečně pamatuju. Nevím, jaká magie v tom je, ale funguje to. Jo, tyhle ptákoviny mě fakt baví.

Tento týden mi bratr Mafin poslal hádanku, o kterou se s vámi podělím (pokud ji neznáte) a schválně vám nenapíšu odpověď (on mi ji taky nenapsal). Pokud ji znáte, tak si jí nevšímejte. Ale jinak se mi klidně můžete pochlubit s tím, co jste vykoumali (a nepodvádějte :O).

  1. Je 5 domů v 5 rozdílných barvách.
  2. V každém domě žije osoba rozdílné národnosti.
  3. Těchto 5 obyvatel pije svůj nápoj, kouří svoje cigarety a chová zvířata.
  4. Nikdo nepije to co ostatní, nekouří co ostatní a nechová to co ostatní.

Záchytné body

  1. Angličan žije v červeném domě.
  2. Švéd chová psy.
  3. Dán pije čaj.
  4. Zelený dům je hned nalevo od bílého.
  5. Obyvatel zeleného domu pije kávu.
  6. Ten, co kouří Pall Mall, chová ptáky.
  7. Obyvatel žlutého domu kouří Dunhill.
  8. Ten, co žije ve středním domě, pije mléko.
  9. Nor žije v prvním domě.
  10. Ten, co kouří Blend, žije vedle toho, co chová kočky.
  11. Ten, co chová koně, žije vedle toho, co kouří Dunhill.
  12. Ten, co kouří Blue Master, pije pivo.
  13. Němec kouří Prince.
  14. Nor žije vedle modrého domu.
  15. Ten, co kouří Blend, má souseda, který pije vodu.

Otázka zní: Kdo chová ryby?

Mladší mě asi pět minut pozorovala, jak si soustředěně píšu propiskou na papír a během toho se třikrát zeptala, co vlastně dělám. „Řeším hádanku,“ řekla jsem. „Proč?“ nechápala. „Protože je zajímavá.“

Po několika dalších minutách, když byla hádanka dle mého soudu vyřešena, Mladší pravila, že by to jistě zvládla též. Budiž, třeba v ní dříme génius, pomyslela jsem si a vytiskla jí zadání. Nakreslila si pět domečků. Byly opravdu povedené. Rozkousala kousek tužky, pak jí asi přestala chutnat, protože ji vyndala z pusy a sdělila mi: „Já to asi nebudu dělat, takže mi můžeš prozradit, kdo ti vyšel a nebude to podvod, mami!“ „Jak chceš,“ pokrčila jsem rameny. „Mně vyšel…“ (Jí jsem to řekla, ale vám to neřeknu, ať si nekazíme hru :O)

„No vida!“ zajásla Mladší spontánně, zapsala pod zadání národnost, kterou jsem jí právě řekla a se skromností sobě vlastní konstatovala: „Vidíš? Ten mi vyšel taky!“ Něco v ní asi fakt dříme ;O)

Tak příjemné hádání a všem z našeho kraje fajn jarní prázdniny!

vaše teta Fily

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.