V minulých povídáních o stravě našich nejmenších jsme letmo zmínili nejobecnější pravidla při dokrmování. Dnes se podíváme na to, jak by se s přibývajícími měsíci měla obměňovat skladba jídelníčku. Každé miminko bude ovšem mít jiné potřeby, proto se nebojte ptát dětského lékaře, který zná přesně zdravotní stav dítěte a doporučí nejvhodnější potraviny.
Šestý měsíc
Nikde není stanoveno, že přesně od šestého měsíce musíte začít dokrmovat, ale ať začnete kdykoli, držte dítě při krmení v náručí asi po dobu tří týdnů až měsíce. Je zvyklé na blízký tělesný kontakt při dosavadním krmení – při kojení a bude v náručí spokojenější. Prvním krokem může být to, že kojení kolem poledne zkusíme nahradit masozeleninovým příkrmem.
Jaké maso pro půlroční miminko uvaříme? Nejvhodnější je kuřecí, krůtí, králičí a později i telecí a hovězí. A ryby? Do jednoho roku je dítěti nedáváme, ač jsou důležitým zdrojem jódu. Hrozí nebezpečí, že dítě spolkne kostičku a navíc obsahuje rybí maso sice malé ale nezanedbatelné množství rtuti, která je pro malý organismus velkou zátěží. Z těla se sice postupně vyloučí, ale i u dospělého to trvá několik týdnů. Platí, že větší a starší ryby mohou obsahovat rtuti více, proto je dětem do tří let raději vůbec nedáváme. Mezi takové druhy patří například žralok, tuňák a velké dravé sladkovodní ryby. Malým dětem zato můžeme dopřát filé z tresky, lososa, sardinky a jednou za čas i tuňáka z konzervy. Vyrábí se totiž většinou z malých druhů, ale protože tu jistotu nikdy nemáme, neměly by děti tuňáka ani v této úpravě jíst příliš často.
Kromě masa už dítěti můžeme dát vařený žloutek. Rozmačkáme ho se zeleninou, stačí dvakrát týdně. S bílkem vyčkejte, až bude dítěti rok, způsobuje totiž často alergickou reakci.
Během prvního měsíce dokrmování bude dítě stravu možná odmítat, nebo sní jen pár lžiček. Není na místě se rozčilovat a dítě stresovat, určitě si rychle navykne na nový každodenní rituál. Na krmení si zkuste udělat čas, abyste se mohli dítěti opravdu věnovat. (Ano, teorie a praxe se mnohdy rozchází… Ale za pokus to stojí.)
Nezapomínáme na dostatek tekutin, které podáváme v podobě dětského čaje. Samozřejmě nesladíme, ani cukrem, ani medem. Tekutiny doplní dítě i kojením, kterého se jistě bude dožadovat, protože několik lžiček zeleniny s masem ho zcela nezasytí.
Sedmý měsíc
V tomto období je pomalu čas začít s ovocem. Nejprve dítěti dáváme domácí druhy, jako jablka, hrušky, švestky, z těch exotičtějších druhů bývá bezproblémový banán, broskev nebo meruňka. Všechno loupeme a strouháme pokud možno na plastovém nebo skleněném struhadle.
Strouhání a mixování je sice stále nutností, ale ne u všech potravin. Říkáte si, že už by se mohlo vaše dítě začít učit jíst ovoce samo? Klidně mu dejte plátek jablka nebo hrušky do ruky, zpočátku si s ním bude nejspíš hrát, ale je to důležitý krok směrem k samostatnosti.
Nevhodné jsou zatím citrusy, jejichž šťáva je příliš kyselá, takže může způsobit například kopřivku. Téměř jistě by dítě mělo také agresivní moč, a kvůli ní i opruzeniny. To souvisí i s pitným režimem. Kromě čajíku už dítě může pít stoprocentní ovocnou šťávu, ale jen naředěnou vodou, nejlépe v poměru jako sirup s vodou. Chybu neuděláte, ani když dítěti budete dávat čistou kojeneckou vodu a ovocné šťávy spíše použijete jako zpestření.
V jídle pokračujeme s masem a zeleninou a přidáváme těstoviny, rýži a luštěniny, vše rozmačkané, nesolené, neslazené a nekořeněné. Všechna jídla by měla být v polotekutém stavu, aby se dítěti lépe polykala. Důležitá je – v mezích možností – pestrá strava. Také z tohoto důvodu je šikovným řešením zamrazování jednotlivých porcí. Jídlo je pak rychle k dispozici. K rozmrazování ani ohřívání ale nepoužívejte mikrovlnku, jídlo prohřeje nerovnoměrně a dítě by si mohlo spálit jazyk. Kromě toho není jisté, zda častá konzumace potravin ohřívaných v mikrovlnce nemá negativní vliv na organismus, takže je zbytečné tím zatěžovat tělo už odmalička.
Add Comment