Krátce o krátkozrakosti a jiných očních vadách

Krátce o krátkozrakosti a jiných očních vadách

V dnešním povídání bych vám chtěla přiblížit několik nemocí týkajících se nejcennějšího ze smyslů, lidského zraku. Krátkozrakostí nebo zánětem spojivek trpí i naši nejmenší, takže neuškodí, když se seznámíme se základními pojmy.

Onemocnění si můžeme laicky rozdělit na dvě hlavní skupiny. Do té první patří poruchy vidění, do druhé různá infekční onemocnění.

Zrakovou vadou je astigmatismus, který se projevuje nepravidelným zakřivením čočky nebo rohovky znemožňujícím ostré vidění. Astigmatismus je vrozený, někdy ale vznikne v důsledku poranění oka nebo zánětu rohovky. Zajímavé je, že větší předpoklad k tomuto onemocnění mají albíni, což jsou lidé s nedostatkem pigmentu. Jako každý zdravotní problém má i astigmatismus několik stupňů závažnosti postižení. Ve šťastnějších případech se neprojeví žádné příznaky a oči se uzdraví bez lékařského zásahu. Pokud je rohovka nebo čočka poškozena více, oči se namáhají a začnou pálit a svědit. V těžších případech se spojí více poruch najednou, často se přidává šilhání a tzv. redukovaná ostrost vidění, o nichž si budeme ještě povídat. U malých dětí zhruba do tří let se astigmatismus špatně rozeznává a také se obtížně léčí, protože prostředky k nápravě vidění – kontaktní čočky a případné chirurgické zákroky – jsou vhodné až pro starší pacienty.

Redukovaná ostrost vidění a amblyopie jsou dva názvy pro stav, kdy se oko nevyvíjí normálně. Oku s takovou vadou se říká „líné”, protože není dostatečně využíváno. S amblyopií se setkáme u dětí už v prvních měsících života, příčinou bývá šilhavost, šedý zákal nebo další poruchy, při kterých má oko nedostatek kontaktu se světlem. Zrak se vyvíjí asi do pěti let života, během nichž se může redukovaná ostrost vidění objevit. Čím dříve se na problém přijde, tím je větší šance na jeho zmírnění.

Šilhavost je jak vrozená, tak získaná. Jedna nebo obě osy očí jsou odchýlené od správného směru, a není proto možné zaměřit pohled obou očí na jedno místo. Vnímaný předmět je rozdvojený, protože se do mozku dostávají rozdílné vjemy jednoho obrazu. Případnou šilhavost lze zjistit hned po narození, pak jde o šilhavost vrozenou, kterou lze odstranit pouze chirurgickým zásahem. Později, v raném dětství, se objevuje přechodné šilhání, projevuje se vytočením jednoho oka dovnitř nebo ven. Tato vada je upravitelná speciálními brýlemi.

Velmi rozšířenou vadou u dětí i dospělých je krátkozrakost, tedy porucha vidění na dálku. Příčinou je nepřiměřená délka osy oka, kvůli níž se obraz promítá před sítnicí, a je tudíž neostrý. U malých dětí se opět vada obtížně zjišťuje, rozpozná se například po nástupu do první třídy. Mladší dítě s krátkozrakostí má tendence vyhýbat se některým hrám, hůře reaguje na gesta nebo si k očím přibližuje obrázky a snaží se na ně zaostřit.

Postupujícímu zhoršování zraku nelze nijak zabránit, někomu se sice počet dioptrií ustálí už na počátku puberty, ale často se krátkozrakost zhoršuje až do úplného ukončení vývinu, což bývá kolem dvacátého roku.

Děti školou povinné se s nošením brýlí obvykle těžko smiřují a pociťují je jako handicap. Pokud není vada příliš závažná a zvládnou se bezpečně bez brýlí pohybovat, budou je odmítat a používat jen v nejnutnějších situacích, třeba ve škole při čtení z tabule. Nechte svého potomka, ať si vybere brýle podle svého vkusu a hlídejte, aby je nosil podle pokynů lékaře, což je v případě krátkozrakosti téměř celý den. Někdy kolem patnácti let je možné zvážit používání kontaktních čoček, zejména pokud máte doma malého sportovce. Čočky jsou na jednu stranu trochu starost, ale dokáží hodně usnadnit život a třeba i zvýšit sebevědomí.

Protikladem ke krátkozrakosti je dalekozrakost, člověk vidí rozmazaně předměty blízké, největší potíže jsou se čtením nebo psaním. Dalekozrakostí trpí někdy i novorozenci a malé děti, ale vada se většinou sama upraví. Pokud se tak nestane a dalekozrakost je více než pět dioptrií, může se rozvinout šilhání a vada se musí korigovat brýlemi.

Léčba očních vad bývá dlouhodobou záležitostí, důležité jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře, který může rozpoznat počínající vadu a začít ji léčit. První prohlídka se koná hned po narození, a než půjde dítě do školy, mělo by podstoupit ještě alespoň dvě kontroly, ve třech a pěti letech.

Příště si probereme již zmíněná zánětlivá onemocnění očí a povíme si něco o barvosleposti.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *