Máte najednou pocit, že se vaše dítě chová jinak, než se chovalo doposud? Častěji pláče, má noční můry a další symptomy, které vás velmi znepokojují? Zavzpomínejte, třeba prodělalo nějaké trauma, které ještě není plně odreagované.
Po události, kterou dítě těžce nese, se může objevit posttraumatická stresová porucha.
Pozor! Častým traumatem bývá například úmrtí blízké osoby nebo autonehoda, ale nepodceňujte ani případný rozvod nebo narození sourozence. I to dítě často velmi těžce snáší.
Také byste měli vědět, že dítě na traumatickou událost nemusí reagovat hned, často se porucha objeví až za delší dobu, někdy až za několik měsíců. V praxi to znamená, že dítě prodělá nějaký šok, zdánlivě na něj zapomene a až třeba po půl roce dochází k významnějším změnám v jeho chování. Uvědomíte si, že reaguje přemrštěně a neadekvátně. I další jeho projevy vám budou připadat zvláštní. Ze začátku se vám může dokonce zdát, že vaše ratolest zkrátka jen začala více zlobit.
Proto se vždy snažte hledat příčiny a nepodceňujte žádnou traumatizující událost. A to ani v případě, že se vám na první pohled vaše dítko zdá být se situací vyrovnané. Často zdání klame. Co se neprojevuje navenek, může velmi zatěžovat psychiku vašeho cvrčka. Pamatujte si, že nikdy nemůžete přesně vědět, co se děje v dětské hlavičce! Jaké příznaky jsou nejčastěji spojené s posttraumatickou stresovou poruchou?
Především jde o nadměrný strach (pojí se i se strachem o život), děs, úzkost či bezmocnost. Časté jsou i stavy, kdy má dítě pocit, že už nikdy nemůže být lépe. U předškolních dětí se objevují poruchy spánku – noční můry a děsy. S hrůzou se budí uprostřed noci. Někdy se začnou i znovu pomočovat a celkově můžete mít pocit, že se váš potomek chová stejně jako v době, kdy byl mnohem mladší. Říkáme tomu rigidní chování – návrat k ranějšímu vývojovému stupni.
Stane-li se to školáčkovi, nelze si nepovšimnout horší pozornosti ve škole. S tím samozřejmě souvisí zhoršující se prospěch.
Řada dětiček, které prodělaly trauma, si stěžuje na bolesti hlavy, břicha, únavu. Všechny tyto příznaky jsou bez organické podstaty. Lékař je nedokáže spojit s konkrétní nemocí.
Objevíte-li tyto symptomy u své ratolesti, určitě zajděte k psychologovi či psychiatrovi. Důležitý je včasný zásah odborníka. Čím dříve se tato porucha odhalí a začne léčit, tím dříve odezní. Většinou mizí do 3 měsíců. Nestane-li se tak, je tato posttraumatická stresová porucha chronická.
A co byste měli pro své dítě udělat vy sami? Vytvořte mu stabilní prostředí, ve kterém se bude cítit bezpečně. Dále je dobré si s ním hodně povídat a rozebírat to, co ho trápí. Pozor! Nikdy ho ale nenuťte, aby mluvilo o tom, o čem mluvit nechce.
Add Comment