V první části článku jsme si řekli, proč malé dítě, které teprve započalo vzdělávací proces, může začít nenávidět školu. Dnes si povíme o tom, jak to na svém cvrčkovi poznáte a jak mu lze pomoci.
Jak se projevuje dětský odpor ke škole?
To, že dítko nerado chodí do školy, určitě poznáte. Školáček, kterému vzdělávání nepřirostlo k srdci, nevypráví své zážitky ze školy, nemluví o tom, co se naučilo, a když začnete o škole mluvit vy, bude reagovat sklesle, podrážděně apod.
A co když vaše ratolest školu doslova nenávidí? Co když mu způsobuje bolístku na dušičce? Pak se odpor ke škole může projevovat i nechutenstvím, bolestmi bříška, hlavičky, neklidným spánkem, nočními můrami atd.
Říká vám něco pojem „únik do nemoci“? Dítko, u kterého se tento jev projeví, si začne vymýšlet různé symptomy nemocí. Ráno, když má jít do školy, tak ho bolí bříško, a někdy dokonce i doopravdy zvrací.
Nejdříve vás pravděpodobně ani nenapadne, že by vám potomek nemusel říkat pravdu, a tak ho necháte ze školy doma. Najednou školáček vidí, že je to dobrá možnost, jak se vyhnout škole, a proto si vymýšlí další a další bolístky.
Rodiče se někdy natolik vyděsí, že běhají se svým broučkem po doktorech a společně hledají příčiny častých nevolností. Ty se ovšem prokázat nepodaří a nakonec lékař dojde k závěru, že problém spadá do oblasti dětské psychiky.
Ale pozor: Neberte tyto úniky jako lži, které je třeba potrestat. Spíše se snažte zjistit, proč dítě tak moc nenávidí školu. Zamyslete se také nad tím, jak mu pomoci.
Jak dítěti pomoci?
To, že jedinec ve vyšších ročnících základní či střední školy nemá rád učení, je tak nějak normální. Stejně si většinou uvědomí, že s tím nic nenadělá a že i navzdory své nechuti ke škole je vzdělání důležité a potřebuje ho. Navíc téměř každý má ve škole nějaké přátele, na které se těší, takže nechuť ke škole je mnohem menší. A i když o vzdělávání se žáci, studenti i rodiče vyjadřují různě, stále si ještě většina školáků dokáže vybrat z vyučovacích předmětů ty, které je skutečně zajímají.
Ale když má prvňáček nepřekonatelnou hrůzu ze školy, jde o jiný případ a je třeba situaci nějak řešit. Především buďte všímavými rodiči, abyste včas odhalili, že není něco v pořádku. Ptejte se dítka na průběh vyučování, na spolužáky, učitele, …
Školní docházka je pro malého špunta velkou změnou. Čeká ho řada školních starostí a povinností. Zkuste mu na druhou stranu nabídnout i nějaká privilegia. „Když už chodíš do školy, můžeš…“ Co? To už záleží jen na vás. Nějakou tu výhodu si určitě každý žáček zaslouží.
Nevíte si sami s potomkem rady? Zkuste zajít za učitelkou či učitelem. Zeptejte se na jeho názor a zkuste situaci řešit společně.
Pokud se následkem povinné školní docházky bude dítko v noci budit, nebude mít chuť k jídlu, bude úzkostné či se dokonce začne pomočovat, vyhledejte pomoc psychologa!
Začátek povinné školní docházky je pro každého cvrčka velkým krokem a ne každý se hned nově kladeným podmínkám plně přizpůsobí. Z vaší strany to chce trpělivost a podporu. Každý začátek je těžký!
Add Comment