Dnes se na začátku vrátíme k tématu očních vad, konkrétně ke slíbené barvosleposti, a pak vám stručně představím zánětlivá onemocnění očí.
Barvoslepost neboli daltonismus (podle objevitele nemoci Daltona, taktéž barvoslepého) je neschopnost rozlišovat barvy. Typy poruch se dělí do čtyř základních skupin.
Někteří jedinci mají omezenou schopnost rozeznávat červenou, modrou a zelenou. Při pohledu z dálky nebo při letmém pohledu vidí některou z těchto barev jako šedivou nebo nějakou neurčitou barvu, kterou nedokáží popsat. (Ze zkušenosti se svými blízkými mám vypozorováno, že problém dělají třeba turistické značky.)
Další formou je chybné rozeznávání zmíněných tří barev. Nejvíce potíží způsobuje zelená, pak červená a nakonec modrá. Závažnější formou je absolutní neschopnost rozlišit jednu ze základních barev. Nejproblémovější je opět zelená, následuje červená a modrá. Zcela výjimečnou odchylkou je „černobílé vidění“, kdy nemocný nerozezná žádnou barvu kromě bílé a černé.
Pokud máte holčičku, nemusíte se téměř ničeho obávat, protože dívky trpí barvoslepostí jen zřídka. Bývají ale přenašečkami vadného chromozomu X, který barvoslepost způsobuje. Chlapci mají pouze jeden chromozom X (druhý Y), proto nemocí trpí většinou mužská část populace.
Barvoslepost není bohužel vyléčitelná, ale dá se naučit s ní žít. Někdy se na poruchu přijde až v dospívání, například při testech způsobilosti k výkonu nějaké práce. Takové testy se týkají například lidí pracujících na železnici přímo v provozu, tedy výpravčích, průvodčích, …
Při závažnějších formách barvosleposti se porucha většinou objeví už ve školce, typickým příkladem je podání jiné barvy pastelky, než o jakou dítě požádáte.
Povídání o zánětech očí a jejich bezprostředního okolí začneme lehčím problémem, a tím je ječné zrno. Zánět postihuje mazovou žlázu na okraji očního víčka v místě, kde rostou řasy. Příznakem je zarudlé a bolavé víčko, na němž se z vnitřní strany vytvoří malý vřídek obsahující hnis. Asi po třech dnech hnis vyteče a místo se začne hojit.
Příčinou ječného zrna je přítomnost bakterie – zlatého stafylokoka. Pokud se zánět opakuje několikrát za sebou, je možné hledat příčinu ve střevních problémech nebo poruše imunity. Vyléčení ječného zrna uspíší teplé obklady víčka nebo také kapky a mastičky, které předepíše lékař.
Ječné zrno někdy vzniká jako důsledek nedostatečně léčeného zánětu spojivek. Spojivka je sliznice očních víček a zasahuje do zadní části oka. Příznaky jsou podobné ječnému zrnu, oči a víčka jsou zarudlá, pálí a slzí, navíc se přidává hnisavý výtok zpod víček a samotná spojivka je rudá a zvětšená. Zánět vyvolávají nečistoty poletující vzduchem, někdy je příčinou alergie nebo dokonce viry planých neštovic.
Zánět spojivek se přenáší rukou z nakaženého do zdravého oka, tak se také infekce šíří v dětském kolektivu, proto by dítě mělo zůstat až do vyléčení doma. Důležité je dbát na správnou oční hygienu, odstraňovat hnis a nenechat dítě, aby se očí dotýkalo.
Zarudlé spojivky se mohou objevit také po dlouhé námaze očí, ať už koukáním na monitor počítače nebo několikahodinovým čtením. Oči se zpravidla samy včas „ozvou“ a svou únavu ohlásí pálením či slzením, potom je lepší nechat zrak odpočinout. Pokud to ale z nějakého důvodu nejde, částečnou pomocí jsou oční kapky speciálně určené na znavené oči.
Posledním typem zánětu, kterým se budeme zabývat, je zánět očních víček, jinak zvaný blefaritis. Postihuje okraje víček, která produkují světlý výtok. Onemocnění bývá bolestivé a oči jsou přecitlivělé na ostré světlo. Příčinou je opět – jako u ječného zrna – zlatý stafylokok nebo může být zánět způsoben alergickou reakcí. Dítěti byste měli zabránit, aby si do očí sahalo, a dva až tři dny mu oči vytírat sterilní gázou namočenou v borové vodě. Pokud zánět neustupuje, je na místě navštívit očního lékaře.
Na závěr snad jen připomenu starou známou radu, totiž abyste zrak svůj i vašich dětí nepřepínali a občas odhlédli od obrazovek počítačů nebo televizí a dopřáli si ozdravný pohled do přírody.
Add Comment