V předchozích článcích jsme si zmínili pedagogiku waldorfských škol, „zdravých“ škol a škol s integrovanou tematickou výchovou. Dnes si jako další typ alternativní školy přiblížíme pedagogiku montessoriovskou.
Úvodem
Tento alternativní program vymyslela italská pedagožka Marie Montessori na začátku 20. století. Nejdříve to byl program pro mentálně postižené děti. Až později došlo k rozšíření a začal se uplatňovat i při vzdělávání a výchově zdravých dětí.
Dnes se její pedagogika uplatňuje v předškolním stupni a na prvním i druhém stupni základních škol. Montessoriovských školních zařízení sice není příliš, ale své opodstatnění určitě mají.
Hlavní myšlenky
Montessoriovská škola propaguje tři hlavní myšlenky. Jsou to:
Dítě je tvůrcem sebe sama: Podle této pedagogiky by si dítko mělo samo určovat, které podněty ho ovlivní. Každý žák si sám vybírá aktivity, které chce provádět.
Pomoz mi, abych to udělal sám: Nemůžeme pořád vše dělat za potomka. Je třeba mu ukazovat možnosti, ale nové vědomosti a dovednosti by měl žáček získávat svým vlastním tempem.
Ruka je nástrojem ducha: Znamená to, že ve škole by mělo docházet k propojování tělesných a duševních aktivit.
Senzitivní období
Montessoriová tvrdila, že ve vývoji každého dítěte jsou tři období, která jsou obzvlášť senzitivní a kterým je třeba přizpůsobit výuku. Tato senzitivní období jsou také skutečně v montessoriovském programu brána v potaz.
První období je do šesti let. Jde o věk, kdy je dítě tvořivé a konstruktivní. Je tedy nutné mu dávat mnoho podnětů.
Ve druhém období (7–12) se dítě učí rozlišovat dobré a zlé ve svém chování, ale i v chování jiných lidí. Proto je dobré dávat mu kladné vzory a hlavně autority, tj. učitelé a rodiče by měli být pro dítě vhodným vzorem.
A pozor na třetí období, které trvá v rozmezí 12–18 let! Jde o období silné sociální citlivosti.
A co učitelé?
Pedagogové učí své žáky pracovat s chybou. Chyba si nezasluhuje negativní hodnocení, ale jde jen o ukazatel, který nám říká, co je třeba zlepšit. V tom je chyba pozitivní.
Zkuste si na to vzpomenout, až se vašemu potomkovi něco nepovede.
Učitel v tomto typu školy se chová k žákovi jako k hotovému člověku, ne jako k hloupému a nezkušenému dítěti. Snaží se být rádcem a rovnocenným partnerem. Pozor! To neznamená, že by žáky přetěžoval!
Základní myšlenkou této školy je vytvářet co nejpřirozenější prostředí, ve kterém by se dítě cítilo dobře a mělo vše pro svůj aktivní rozvoj. V montessoriovském typu školy se pedagogové zaměří především na to, aby z vašeho potomka vychovali jedince, který bude vědět, co od života očekávat a jak toho dosáhnout!
Add Comment