Ve spolupráci s autory webu http://logopedie.unas.cz vám nabízíme další hry k trénování správné výslovnosti. Tentokrát si budeme hrát se zvuky. Jak na to?
Dobře vnímat zvuky je pro správnou výslovnost nutné. V tomto textu najdete několik her a cvičení, jak rozlišení zvuků zlepšit a vytrénovat.
Je dobré procvičovat následující rozdíly ve zvucích:
1. Výška tónu
2. Délka tónu
3. Hlasitost
4. Tempo
ad 1) Výška tónu
Hra: Na zajíčka
Po zahrání vysokého tónu (na flétně, klavíru, xylofonu atd.) zvedne dítě ruce nad hlavu a pořádně se vytáhne do výšky, popřípadě vyskočí jako zajíček. Po zahrání nízkého tónu se dítě jako zajíček schoulí do klubíčka. Může i hlasem napodobit zvuk (zabručí jako medvěd u nízkého tónu, zapiští u vysokého tónu).
ad 2) Délka tónu
K procvičování délky tónu je dobré pořídit si frkačku z pouti – dítě tak zvuk nejen slyší, ale i „vidí“. Když vydáme dlouhý tón, je frkačka natažená – dítě si tak délku tónu lépe uvědomí.
Hra: Obr a vrabec
Po zaznění dlouhého tónu dělá dítě dlouhé kroky (jako obr) – chodí dokola, když uslyší krátký tón, začne cupitat drobnými krůčky (jako vrabec).
ad 3) Hlasitost
Sedněte si s dítětem proti sobě a vyzkoušejte, jestli dovede rozlišit hlasitost tónu. Řekněte slovo hlasitě (můžete z rukou vytvořit „hlásnou troubu“, aby dítě zapojilo další smysl – zrak) a potom znovu – potichu. Dítě by vás mělo napodobit. Pokud rozezná rozdíl, snižujte kontrast. Jestliže dítě zvládne i to, zkuste se schovat, aby vás dítě nevidělo a hru zopakujte.
Hra: Slon a myška
Když mluvíte hlasitě, dítě dělá slona. Snaží se co nejvíce dupat. Pokud mluvíte potichu, z dítěte se stane myška a opatrně našlapuje po špičkách.
ad 4) Tempo
Vezměte bubínek a bubnujte před dítětem v různém tempu. Chvíli p-o-m-a-l-u a pak rychle. Dítě napodobuje. Ze začátku můžete i přehrávat – při pomalém bubnování zvedejte ruce hodně do výšky a při rychlém je nechávejte těsně nad bubínkem. Jestli dítě dokáže tempo rozlišit, otočte se tak, aby vás nevidělo a hru zopakujte.
Hra: Gepard a želva
Když bubnujete rychle, dítě běhá např. kolem stolu (nebo venku) co nejrychleji (v rámci možností, samozřejmě), když bubnujete potichu, z dítěte se stane želva a snaží se co nejpomaleji pohybovat.
Add Comment