Pokračujeme v seriálu o genetické metodě čtení. Jak konkrétně se postupuje při výuce čtení a psaní touto metodou?
V předchozím článku jsem se zaměřila na klady a zápory genetické metody.
Na úvod malé shrnutí:
Děti neskládají jednotlivá písmena ve slabiku a následně pak jednotlivé slabiky do slov, jako u klasické – analyticko-syntetické metody, u genetické metody žáci sestavují z jednotlivých písmen rovnou celé slovo, vynechává se tvorba slabik. Tato metoda je pro děti přirozená, některé děti se tímto způsobem pokoušejí samy číst už v předškolním věku. Pozorují velká tiskací písmena v názvech obchodů či tituly v novinách a časopisech a skládají je po hláskách – bez slabikování – do slov. Při školní výuce se tak navazuje na něco, co je dětem známé.
Postup výuky čtení
Děti se učí postupně (vždy se přibírá jen jedno nové písmeno) číst pouze písmena velké tiskací abecedy, která skládají (bez slabikování) do slov. Napsané slovo nejprve zrakem rozloží na písmena – to znamená čtou nahlas jednotlivá písmena, a pak je sluchově složí rovnou v celé slovo. Lépe si to ukážeme na konkrétním příkladu.
Děti čtou:
N-O-H-A = NOHA
Při metodě slabikování se postupuje mnohem složitěji:
N-O = NO
H-A = HA
NO + HA = NOHA
Výjimku tvoří pouze skupiny di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, fě, které se učí souhrnně (globálně).
Když děti zvládnou všechna písmena velké tiskací abecedy a dobře ovládají techniku čtení, postupně se přechází k malým tiskacím písmenům. U tohoto procesu se využívá fakt, že většina malých písmen je podobná těm velkým. A teprve potom, když děti zvládnou čtení, začne se s výukou psacího písma.
Postup výuky psaní
Výuka probíhá ve třech okruzích, které se mohou různě prolínat:
1. Výuka se zahajuje cviky na uvolnění ruky – začíná se již druhý den školní docházky a pokračuje minimálně do poloviny listopadu.
2. Procvičování ruky psaním tiskacích písmen a slov do linek pod text v učebnici, na popisovací tabulky či do čtverečkových sešitů nebo na pracovní listy. Zapisování písmen slouží pouze jako pomůcka k nácviku čtení, nejde o precizní trénink písařské dovednosti. Děti napodobují tvar písmen, každý, jak umí. Pedagogy není vyžadována přesnost ani úhlednost.
3. Vlastní psaní psacího písma. Podle metodiky výuky by bylo ideální, kdyby se s nácvikem začalo až po probrání všech tiskacích písmen velké i malé abecedy. Z časových důvodů – aby bylo probráno všechno doporučené učivo pro 1. ročník – je doporučeno začít s psacím písmem začátkem ledna v době, kdy děti ovládají základní čtenářskou techniku s velkými tiskacími písmeny a začínají přecházet na tiskací písmena malá. Díky přepisování tiskacích písmen, textů při čtení, a prodloužením období uvolňovacích cviků bude má většina žáků už poměrně dobře připravenou ruku pro psaní a to s sebou nese i rychlejší tempo výuky psaní.
(Pozn. V praxi to vypadá asi tak, že od září do prosince se syn učil číst a psát velká tiskací písmena, plus velké množství grafomotorických cvičení. Nyní, v novém roce, procvičují již naučené a začínáme s klasickou písankou – upravenou pro genetickou metodu. Musím s radostí konstatovat, že nácvik psacích písmen jde synovi poměrně snadno díky vyzrálejší motorice a průpravě psaním tiskacích písmen a číslic.)
Add Comment