Letos vyšel 45. den v roce na neděli a ta je sváteční dvojnásob. Asi by se nenašel člověk, který by nevěděl, kdo dnes slaví svátek. Je 14. února a svátek má Valentýn…
Valentýni slaví svátek ve spoustě koutů světa a hodně lidí slaví s nimi, protože 14. únor je označován za den zamilovaných. Dnešní den je tedy svátkem všech, kteří mají někoho rádi. Proto si na den svatého Valentýna trochu posvítíme.
O životě a smrti svatého Valentýna koluje několik známých legend. Nikdo netuší, kde je pravda a jak to tenkrát vlastně bylo. Jisté je jen to, že skoro celý svět slaví na výročí jeho úmrtí, tedy právě dnes, den vzájemné lásky.
Mohlo to být nějak takhle:
Za dávných a dávných časů vládnul starověkému Římu jistý Claudius II. Války a boje byly na denním pořádku a Claudius potřeboval mít vojáky vždy připraveny k akci. Protože měl strach, že by láska k dívkám a ženám odváděla jejich pozornost a že by se pak drželi více doma než na bojišti, vydal rozkaz, že se vojáci nesmí ženit. Rozkazy na to, aby člověk neměl někoho rád, ale nestačí. V té době žil v Římě i kněz Valentýn. Legenda říká, že tajně oddával zamilované páry, za což ho jednoho dne zatkli a uvěznili. Zatímco byl ve vězení, dostával od spousty lidí, kterým pomohl, dárečky a dopisy. Chtěli ho podpořit a ukázat mu, že jeho statečnost nebyla zbytečná a že věří v lásku stejně jako on. Valentýn se ve vězení zamiloval do dcery žalářníka, která ho chodila navštěvovat. Když ho 14. února odváděli na popravu, zanechal jí dopis na rozloučenou. Na jeho konci stálo: „Od tvého Valentýna“.
Nebo to taky mohlo být nějak takhle:
Za těch samých dávných časů žil mladík jménem Valentýn, který měl zázračné uzdravovací schopnosti. Netrvalo dlouho a poznal lásku svého života. Byla jí slepá dívka. Valentýn se do ní zamiloval a samozřejmě ji jako zázrakem vyléčil. Zprávy o jeho schopnostech se rychle šířily. Někteří na něj hleděli s úctou a obdivem, jiným to ale po chuti nebylo. Skupina pohanů, která na zázraky ze zásady věřit nechtěla, Valentýna jednoho dne odvlekla za město, kde ho připravila o hlavu. Prý to bylo 14. února.
Nevíme, která verze je ta pravá a dost možná to nakonec mohlo být úplně jinak. Každopádně na počest Valentýna, který pro lásku zemřel, si ji všichni rádi připomínáme. Čtrnáctý únorový den si lidé posílají nebo předávají přáníčka, tz. valentýnky, dávají si dárečky, sladkosti nebo si dopřávají speciální sladkou valentýnskou snídani – toast s máslem a skořicovým cukrem. A někde ve světě mají i něco navíc. Ve Francii je zvykem, že pánové uvaří svým dámám večeři. V Dánsku je to jediný den, kdy je společensky přijatelné, aby žena požádala muže o ruku. V Anglii je kromě srdíček symbolem lásky i holubička a valentýnky nebývají podepsané, aby mohl adresát hádat, od koho vlastně jsou. Jedním z valentýnských dárečků bývá často plyšový medvídek! Ve Skotsku dodržují někteří zvyk, že je jejich dnešním Valentýnem první člověk, kterého potkají ráno na ulici. Jiní zase vyráží na festival, kde si z klobouku vylosují svou Valentýnku nebo svého Valentýna a protančí s ním noc. V Itálii se zamilovaní setkávají v parcích, kde zní hudba, říkají si básně a jen tak se spolu procházejí. Svatý Valentýn má svoje fanoušky dokonce i u protinožců. V Austrálii si kromě propracovaných ručně dělaných valentýnek, dávají vycpané figurky ze saténu ozdobené kytkami, mušlemi a vzácným peřím. Jak probíhá valentýnské slavení v Americe, to určitě znáte z nejednoho filmu – přáníčka, dárečky, srdíčka, kytky… Ale stejně se zdá, že nejsympatičtěji pojali valentýnské oslavy ve Finsku. Tam je totiž 14. únor hlavně svátkem přátelství, což znamená, že se netýká jen dvou zamilovaných lidí. Ten den se nezapomíná na nikoho, kdo má v našem srdci svoje místo. A to je fajn.
***
A na konec něco v jednotném čísle, protože to je jen ode mě. Říct lidem, že je máte rádi rádi, je hrozně důležitý. A ještě důležitější je neříkat to jen na Valentýna. A jestli to říct neumíte, tak koukejte, aby to bylo pořádně poznat i beze slov. :O) Krásného Valentýna všem! Vaše teta Fily
Add Comment