Když se dnes 5. ledna podíváte do kalendáře, najdete tam jméno Dobromila. Toto čistě slovanské jméno pravděpodobně vzniklo z řeckého překladu jména Agáta. Mohli bychom je přeložit jako „dobro milující“. Tento fakt měl zřejmě vliv na to, že jej ke svému křestnímu jménu Magdalena později přijala žena známá jako autorka u nás nejslavnější kuchařky. Málokdo ovšem ví, že Magdalena Dobromila Rettigová byla jednou z našich prvních spisovatelek vůbec a že kuchařka nebyla to jediné, co kdy v životě napsala.
Poslední lednový den roku 1785 se ve Všeradicích u Berouna narodila malá holčička Magdalena Artmannová. Dětství, které ji čekalo, nemělo být zrovna idylické. Velmi brzy po jejím narození jí zemřel otec a Magdalena se i s matkou odstěhovala z malebné vesničky do hlavního města. Už od útlého věku pěti let se musela snažit umět o sebe postarat, pomáhat mamince s domácností i s živobytím. Ačkoli žila v Česku, nebylo tehdy výjimkou, že se v některých rodinách mluvilo jen německy. U Magdaleny tomu nebylo jinak. Vzhledem k tomu, že se s matkou několikrát stěhovaly, vystřídala více škol a bylo pro ni obtížné najít si kamarádky. Kdo ví, jaký by byl její osud, kdyby ve svých 12 letech nepotkala Jana Rettiga a nespřátelila se s ním.
Jan Rettig se stal nejen jejím přítelem a o jedenáct let později i manželem, ale hlavně „učitelem „ českého jazyka. I když sám pocházel z českoněmecké rodiny, byl to velký vlastenec a miloval rodnou českou řeč. Mamince Magdaleny se příliš nezamlouval a pořád doufala, že si dcera najde jinou známost. Na vzdory tomu se nakonec musela smířit s tím, že se Magdalena s Janem vzali, když bylo Magdaleně 23 let. To už i ona byla vášnivou vlastenkou a propagátorkou českého jazyka. Shodli se tedy s manželem, že přijmou ke svým jménům i typicky česká jména. Od toho okamžiku se jmenovala Magdalena Dobromila Rettigová. Její manžel Jan přidal ke svému jménu slovanské Sudiprav. Toto mužské jméno se v našem kalendáři nedochovalo, ale Dobromila v něm má své místo dodnes.
Jak jsme už zmínili, byla Magdalena Dobromila Rettigová jednou z našich prvních českých spisovatelek a její velikou obdivovatelkou byla i Božena Němcová. Neobdivovala ji ani tak kvůli obsahu jejích prací, ale velmi jí imponovala její odvaha prosadit se jako žena a vlastenka. Přispívala do mnoha časopisů, kam psala o kulturních akcích, ale i krátkou prózu. Ve velké oblibě měla verše. Dokonce i soukromě psala veršované dopisy. Dříve, než světlo světa spatřila její slavná kuchařka, vydala několik knih povídek určených pro dívky. Dívkám a ženám byla určena i další praktická díla, v kterých radila, jak se stát dobrou hospodyní.
Ona známá kuchařka, o které byla řeč a která vychází už dobrých 200 let, vyšla poprvé v roce 1826 s výmluvným názvem Domácí kuchařka. Nebyla ve své době zdaleka jedinou kuchařkou, ale přesto si vydobyla prvenství na dlouhá léta dopředu díky několika odlišnostem. V prvé řadě byla psána česky, což v té době nebývalo v literatuře pravidlem. Kromě receptů se snažila vrátit češtinu do běžného života žen, obsahovala rady pro ženy týkající se domácnosti i manželství. Zkrátka ženám svým způsobem nahrazovala to, co dnes známe jako popovídání s kamarádkou. Tím byla Domácí kuchařka jedinečná.
Životem Magdaleny Dobromily Rettigové se nechal inspirovat i Alois Jirásek. Napsal o ní divadelní veselohru M. D. Rettigová.
Ani dnes se na Rettigovou nezapomíná. Zrovna minulý měsíc (20. 1. 2010) bylo vytištěno 800 tisíc poštovních známek s její podobiznou.
Pokud tedy znáte nějakou Dobromilu, popřejte jí krásné jmeniny a složte jí třeba nějaké to veršované přání ve stylu Magdaleny Dobromily Rettigové.
Add Comment