Dnes má svátek Blažej

Dnes má svátek Blažej

Najít osobnost s křestním jménem Blažej, která by měla navíc spojitost s dětským světem, byl pěkný oříšek. Co si budeme nalhávat – není to momentálně zrovna nejtradičnější jméno. Naše volba se nakonec zúžila na českého architekta s italskými kořeny a filmového produkčního. A i když byl Jan Blažej Santini-Aichel ve své době (17.–18. stol.) fenomenálním a dodnes uznávaným architektem, přesto jsme nakonec dali přednost současnější osobnosti. Je jí Blažej Vráb.

Co je to produkční

Jak už bylo naznačeno v úvodu, je Blažej Vráb filmový produkční. Dříve, než se pomyslně podíváme na filmy pro děti a mládež, které vznikly jeho přičiněním, máme jedinečnou příležitost trochu si přiblížit jednu filmovou profesi. Když se díváme v televizi nebo kině na filmy, vnímáme už jen příběh, děj, herce, všimneme si kostýmů nebo krajiny, případně interiérů… Ale za tím vším je práce mnoha lidí, kteří na obrazovce nebo plátně vidět nejsou. Je za tím také mnoho času plánování, organizování a také hodně peněz, protože vytvořit film něco stojí. Aby výsledek stál za to, aby vše klapalo, jak má, aby štáb fungoval, aby i ty kostýmy seděly, aby každý z herců věděl, kdy, kam, jak a proč přijít, aby svítilo slunce, když je to potřeba i aby padal déšť, zkrátka abychom potom my, diváci, mohli jen sedět a vnímat nabízený příběh, je potřeba mít dobrého filmového produkčního, který všechny ty „drobnosti“, z nichž se příběh složí, pohlídá.

Filmový produkční má tedy na starost najít dobrý scénář, vybrat a domluvit si spolupráci nejen s herci, ale se všemi, co se budou na filmu podílet, sehnat peníze na jeho výrobu, vybrat místa, kde se bude natáčet, okouknout terén, rozvrhnout scény do natáčecích dnů, zajistit dopravu, kamery a ostatní techniku, pohlídat počasí a milion dalších praktických věcí. Bez producenta by to zkrátka nešlo.

A teď, když si už trochu umíme představit, co takový producent dělá, podívejme se, pod co se podepsal dnešní oslavenec Blažej Vráb.

Filmotéka

Blažej Vráb se jako vedoucí produkce podepsal pod desítky filmů. My jsme vybrali pár těch, které určitě budete znát. Nebo alespoň většinu z nich.

V roce 1977 byla natočena úspěšná trilogie dobrodružných filmů podle předlohy Eduarda Štorcha. Možná si vybavíte příhody kluka Havranpírka (Ludvík Hradílek) z doby kamenné. V pravěké trilogii si zahrál například charismatický Jiří Bartoška roli Sokola nebo mladičká a okouzlující Gábina Osvaldová alias Šťastná chvíle. Trilogii  natočil režisér Jana Schmidt pod názvy Volání roduNa veliké řece aOsada Havranů.

Dalším filmem se dostáváme z pravěku do současnosti roku 1979 v příběhu s názvem Neohlížej se, jde za námi kůň (režie Jiří Hanibal). Dvanáctiletá dvojčata Petr (Jan Potměšil) a Pavel (Kamil Roedl) se zúčastní soutěže, protože touží po hlavní výhře. Ostatně který dvanáctiletý kluk by odolal motokáře? To, že nakonec vyhrají živého koně, jim vnese do života mnoho vzruchu. A nejen jim…

V roce 1983 debutoval filmem Bota jménem Melichar dnes známý režisér Zdeněk Troška. Děj komedie se odehrává na půdě základní školy, jsou tu první lásky mezi deváťáky, malý prvňák, co chce propadnout do školky a nechybí ani detektivní zápletka.

Osvědčená režisérka Věra Šimková – Plívová natáčela v produkci Blažeje Vrába nejeden ze svých filmů. Patří mezi ně i Nefňukej, veverko a Veverka a kouzelná mušle (1988) o malé Kačence a její rodině.

 

Je tedy jasné, že Blažej Vráb do našeho kalendáře prostě patří, co říkáte? Všem Blažejům dnes přejeme obzvlášť pěkný den!

 

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *