V předchozím článku jsme si přiblížili dětskou mozkovou obrnu. Řekli jsme si, co to je, jaké funkce poškozuje a jaké má formy. Dnes si řekneme něco víc o vývoji dítěte s tímto postižením.
Kojenecký věk
Od narození do jednoho roku se budou ustalovat projevy dětské mozkové obrny. Bude se rýsovat druh a stupeň poškození. Už od miminkovského věku, budete muset být velmi trpěliví a chápající rodiče. Vaše miminko může být často podrážděné, nebo naopak apatické. Začíná také docházet k opožďování, a to především v pohybu a mimice.
Batolecí věk
Postižené dítě, které se hůře pohybuje, se v dostačující míře nesetkává s předměty a jeho učení je tak omezeno. Můžete mu dávat různé podněty, ale neslibujte si od toho příliš! Byli byste zbytečně zklamaní! Kromě toho, že informace těžko získává, tak je také těžko zpracovává. Vývoj rozumových schopností je různý, často se objevuje opoždění období prvního vzdoru, tj. období, kdy dítě hledá svou autonomii.
Předškolní věk
Tohle období znamená určitou stabilizaci ve vývoji. Až v této době plně poznáte, jak hluboké je postižení vašeho potomka. V této fázi se připravte především na problémy s motorikou ruky – vystřihování, zavazování tkaniček a podobné činnosti nebudou snadnými úkoly pro vaší ratolest. Je velmi pravděpodobné, že vám bude doporučen odklad školní docházky. Respektujte to, je to v zájmu vašeho dítěte!
Školní věk
Se vstupem vašeho školáčka do života nových informací a nových lidí se připravte na to, že mu budete muset věnovat více času a péče! Začne mu poměrně hodně stresové období, které bude překonávat obtížněji. Bude si také více uvědomovat své omezení. Často se objevují pocity méněcennosti. Proč? Je to zřejmé. Má menší možnosti zažít úspěch a sociální kontakt s ostatními dětmi mu poukáže na jeho postižení, které si zřetelněji uvědomí. Proto se snažte povzbudit svou ratolest! Pomozte mu najít jeho stránky osobnosti, kterých si může vážit a které třeba nemají všichni, např. je poslušné, snaživé, atd. Hlavně nedopusťte, aby samo o sobě mělo špatné mínění.
Puberta
Během puberty dochází většinou ještě k většímu uvědomování si svého postižení. Někdy dochází k poruchám sebepojetí, což může ústit až v neuroticismus.
Proto buďte svému dítěti vždy otevření! Nenechávejte ho v tom samotného! Nepomůže vám, když budete předstírat, že se neliší od ostatních. Vysvětlete mu, v čem je jiné, a zároveň ho povzbuďte!
Každý vývojový stupeň se něčím liší. Některé problémy se objevují, jiné ustupují. Snažte se vždy tomuto stupni přizpůsobit a najít tu nejlepší možnost, jak své dítě podpořit!
Tento článek není rozhodně vyčerpávající, a jestliže máte dítě s DMO, doporučujeme prostudování odborné literatury. Je spoustu publikací, které vám odpoví na všechny vaše otázky.
Pamatujte si především jedno: Nikdy nezapomínejte dávat svému dítěti najevo, že ho máte rádi takové, jaké je!
Add Comment