Co je to „pisanica“ aneb Velikonoce v Chorvatsku

Co je to „pisanica“ aneb Velikonoce v Chorvatsku

Podívejme se do Chorvatska, které mnoho z nás zná převážně z letních dovolených. Dnes se ale nebudeme slunit u moře, protože do letních prázdnin nějaký pátek zbývá a na nás teď čekají Velikonoce. Jestliže se někdy vypravíte do Chorvatska právě v tomto období, mohli byste si zajet třeba do Rieky, kde každoročně probíhá oblíbený masopust s průvody v historických kostýmech.

Během celého velikonočního času se na chorvatské půdě také odehrává nespočet bohoslužeb, slavností a procesí. Nejvyhlášenější je na Korčule. Součástí této slavnosti bývá i hraní mystických dramat a neodmyslitelně k ní patří písně.

Přestože na Dětské stránky alkohol zrovna nepatří, nelze se nezmínit o jednom starém obyčeji, který je s ním pevně spjat. Znáte pořekadlo: Kdo víno pije, ten dlouho žije? Zdá se, že Chorvati je přijali za své a právě o Velikonocích dlouhověkost a zdraví zapíjejí opravdu vydatně. Na žádném slavnostním stole nesmí chybět červené víno, a čím více se jej vypije (bez vody), tím lépe. Tabule je kvůli tomu často doplněna o jídla, která vyvolávají žízeň. Proto bývá součástí velikonočního menu například treska se zelím.

Chorvatsko je jedna z mála zemí, kde se stejně jako u nás pletou pomlázky a zdobí vejce. Z pochopitelných důvodů nejsou pomlázky z vrbového proutí, jako je známe my. Většina pomlázek v Chorvatsku je z větví olivovníku, najdou se, i když zřídka, i pomlázky z větví palem. Pomlázky jsou zdobeny pentlemi a věnečky upletenými z květin a ozdobenými mašlemi nebo křížem. Za dřívějších časů, kdy palmy v Chorvatsku běžně nerostly, byly palmové větve ve velikonočním období dováženy lodí. Z nich vyrobené pomlázky byly takovou vzácností, že se směňovaly za slavnostní velikonoční chléb a dvacet obarvených vejcí.

Barvení a zdobení vajec má v Chorvatsku dlouholetou tradici. Dříve byla základní barvou červená jako symbol Kristovy krve. Dnes se používá spousta metod zdobení, z nichž mnohé známe a využíváme i my – vosková technika, vyškrabávání, leptání nebo i barvení v cibulových slupkách či ořechové vodě. A co je to ta pisanica? Nic prozaičtějšího než stará známá kraslice. V některých částech země barví lidé vždy pár vajec černou barvou a odnáší je na velikonoční neděli na hřbitovy.

Velikonočním zvykem, který se v mnoha částech Chorvatska stále ještě živě dodržuje, je přiťukávání si vajíčky. S jeho obdobou se můžete setkat třeba v Řecku, kde si lidé při setkání přiťukávají kraslicemi. V Chorvatsku jde spíše než o společenskou záležitost o soutěž. Ten, komu se nenakřápne skořápka, si přiťukává s dalším a dalším a dalším… Komu vydrží vejce nejdéle celé, vyhrává. Takže kdybyste se náhodou o těch našich českých velikonocích nudili, zaťukejte si po Chorvatsku.

A to je z Chorvatska vše, na počtenou v jiném koutě světa.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Hvězdičkou označené položky jsou povinné.

Ověření *