Dnešním povídáním uzavíráme téma o očkování hexavakcínou. Postupně jsme si pověděli něco o všech nemocech, proti nimž tato kombinovaná vakcína chrání naše nejmenší. Na dnešek nám zbývá nemoc známá jako žloutenka typu B. Víte o ní všechno důležité?
Žloutenek je více typů, my se tentokrát zaměříme na hepatitidu typu B. Nemoc způsobují viry, které napadají játra a způsobují jejich zánět. Neléčená nebo chronická žloutenka může způsobit cirhózu neboli tvrdnutí jater, což často vede k rakovině jater.
Onemocnění je velmi nakažlivé, stačí kontakt s malým množstvím krve, slin či dalších tělních sekretů. Žloutenka se přenáší z člověka na člověka, častým způsobem je nechráněný pohlavní styk. Nebezpečný virus se ale také přenáší prostřednictvím některých předmětů. Mezi obzvláště rizikové patří půjčování zubního kartáčku, holícího strojku nebo depilátoru. Při jejich používání totiž hrozí drobná, mnohdy nepostřehnutelná poranění, která jsou vstupní branou pro viry.
Zákeřné na nemoci je to, že u některých nakažených se žloutenka neprojevuje. Tito nemocní jsou přenašeči virů, aniž to mnohdy vědí, a jsou tak pro své okolí nebezpeční. Není ale snadné rozvíjející se žloutenku bezpečně určit. Inkubační doba je celkem dlouhá, trvá zhruba od jednoho měsíce do půl roku. Příznaky jsou zpočátku podobné chřipce. Nemocného bolí klouby, cítí se unavený a malátný. Charakteristické pro hepatitidu je nažloutlé zbarvení kůže a očního bělma, což je způsobeno nadměrnou tvorbou žlučového barviva v těle. Barvu mění také stolice a moč. Stolice bývá světlejší a moč naopak tmavne.
Příznaky se vyskytují spíše u dospělých, děti často nemoc prodělávají bez příznaků, zejména ty nejmenší. U nich je proto riziko přechodu do chronického stádia hodně vysoké, udává se až devadesát procent nemocných, zatímco u dospělých se chronická žloutenka vyskytuje pouze u deseti procent pacientů.
Komu nákaza hrozí především? Žloutenkou se mohou nakazit už malé děti, které se nějak dostanou do kontaktu s nakaženým člověkem. Taková situace nastává například při ošetřování poranění nebo půjčování hygienických potřeb, třeba jen ručníku. Nemocí ovšem trpí i novorozenci, jejichž matka se nakazila během těhotenství, nebo už před tím trpěla chronickou žloutenkou.
Mezi nejohroženější skupin patří dlouhodobě dospívající. Ne všichni samozřejmě žijí nevázaným životem, ale všeobecně bývají méně opatrní a neuvědomují si některá rizika. Žloutenka typu B se mezi nimi nejvíce přenáší pohlavním stykem, nezanedbatelný je i počet lidí, kteří se nakazí při aplikaci drog použitou jehlou. Svou roli také má již zmíněné bezmyšlenkovité půjčování hygienických potřeb. Všeobecně ale počet nakažených klesá, což je jistě jak díky větší informovanosti o nemoci, tak díky zavedení povinného očkování. V posledních letech se počty nemocných pohybují kolem 500 ročně.
Jedinou účinnou prevencí proti hepatitidě je právě očkování, které na několik let zajišťuje imunitu. Celoplošně se s očkováním novorozenců v České republice začalo v roce 2001 a doočkovány byly také děti do dvanácti let.
Add Comment