Možná to znáte z domova: Voláte dítě k večeři a z pokoje se ozve: „Ještě chvilku, jen dohraju tenhle level.” Ze školy rovnou domů, tašku zahodit v předsíni a okamžitě pustit počítač a pokračovat v rozehrané hře. Nezájem o cokoli jiného – večeře, program v televizi, nový film v kině nebo výlet na kole nebo na bruslích. Hlavně dohrát tu hru nebo chatovat s kamarády… úkoly se dopíší o přestávkách a zkoušení taky nějak dopadne…
Kde jsou meze zdravého užívání počítače? Jak omezit dobu, kterou děti u počítače stráví? Jde to vůbec? Proč vysedávají u „kompu” celé hodiny?
Nejdůležitější je vypracovat pravidla – systém, jaký se bude pro používání počítače dodržovat. Dítě by mělo mít dopředu jasno v tom, jakou dobu u počítače stráví. Např. u menších dětí určíme limit dvacet minut každý druhý den. Dítě tak bude vědět, že v určitý den smí strávit předem určený čas u hry a nebude smlouvat o každou další minutu. Je potřeba připomenout, že pravidla se musí dodržovat. A to z obou stran. Nenecháme se proto přemluvit dítětem, že „dneska to můžeme přetáhnout.” Když dítě uvidí, že neustoupíme, příště nebude přemlouvání zkoušet, protože ví, že stejně neuspěje.
U starších dětí je zavedení pravidel přece jen obtížnější – tady bychom měli zavést aspoň přestávky – návraty do reálného světa. Chceš si chvíli hrát? Dobře, ale za hodinu půjdeš ven nebo budeš dělat jinou činnost (povídání, příprava do školy, sport). V určitou dobu se můžeš k počítači vrátit. Tyto přestávky můžeme neustále prodlužovat a směřovat tak dítě k jiným aktivitám než hraní her.
Opravdu se nechce od počítače hnout? Udělejte tedy vstřícný krok a přisuňte si k počítači židli. Nechte si vysvětlit, o co ve hře jde a zkuste si chvilku taky hrát. Ptejte se, proč hraje zrovna tuhle hru a co se mu na ní líbí. Komunikujte, povídejte si. Poznejte své dítě i z této stránky – proč se mu líbí zrovna střílečky? Proč rád staví města? Proč ho baví zrovna závod motorek?
Zkuste nabídnout dítěti hru, která ho může pozitivně ovlivnit. Na trhu je velké množství výukových her, které jsou zábavné a dítě vhodně motivují. Třeba si je oblíbí a vy pak můžete nenápadně odsunout ty agresivnější cédéčka.
Zkuste propojit hru s realitou – hraje vaše dítě rádo hokejové hry? Vezměte ho na skutečný hokejový zápas. Nevadí, že nebude hrát Jágr. Uvidíte, že atmosféra třeba druholigového zápasu dítě spolehlivě pohltí. Navštivte golfový turnaj, běžte na fotbal nebo závody na snowboardu. Je to pro dítě větší zážitek než sportovní hra. Navíc spolu strávíte příjemný čas.
Add Comment