Po poměrně dlouhou dobu bylo oficiální slavení Velikonoc v Rusku zakázáno. Snad právě proto si je v poslední době Rusové tak užívají. Velikonocům jako takovým předchází období, které známe jako masopust. V ruské verzi je to Maselnice.
Maselnice, nebo-li jarní hody, je čas setkávání se a bujarého hodování. Typickým jídlem jsou v tomto období lívance. Bylo pravidlem rozdat první lívancovou várku chudým. V některých koutech Ruska se dodnes dochoval zvyk, kdy si osmiletí kluci napíchnou lívanec na klacek a poskakují s ním po zahradě, čímž zahánějí zimu. Zima je ostatně v Rusku odháněna hromadně. Lidé se scházejí, loučí se s paní Zimou písněmi a nakonec ji spálí. Po tomto rituálu je potřeba přivítat jaro, tedy Vesnu. Od vítání jsou osvobozeni jen ti, kteří nemohou chodit – tudíž miminka a staří kmeti.
Každý den v předvelikonočním týdnu má svůj ustálený program. Pondělí je čas návštěv, úterý je zasvěceno tanci a hrám, ve středu se hoduje, ve čtvrtek popíjí a v pátek se odpočívá. V sobotu se koná velikonoční průvod a v neděli se lidé znovu sejdou, aby zpytovali svědomí a jeden druhému se omluvili za vše, co mu provedli nepříjemného.
Na řadu přicházejí Velikonoce. Nutno podotknout, že v Rusku se slaví Velikonoce o týden později než u nás nebo v jiných koutech Evropy, protože je vypočítáváno podle starého juliánského kalendáře. Tabulkám, podle kterých se datum vypočítává, se říká paschálie. Velikonoce se nazývají Pascha. V den Paschy se v Rusku podávají jen studené pokrmy, teplá kuchyně je zapovězena. Lidé (často i ateisté) chodí hojně do kostela, odkud si přinášejí pohárek svěcené vody. Většinou do kostela odnášejí i velikonoční pokrmy k posvěcení – chléb, sůl, velikonoční kraslice zvané margučaj, nebo vejce, která pak po posvěcení jedí vařená k obědu.
Co se týče vajec, je v Rusku zvykem je barvit převážně rudou barvu, která připomíná Kristovu krev. Vejce se často rozbíjejí hřebíky na památku Kristova ukřižování. Někteří lidé se scházejí o Velikonocích na hřbitovech, kam na hroby odnášejí nejen vejce, ale přinášejí si i občerstvení a alkohol k přípitku, z čehož církev příliš nadšená není. Velikonoční pondělí je zpečetěno slavnostním obědem, u kterého se schází široké příbuzenstvo a dopřává si dobrot. Na stolech většinou nechybí sladký beránek nebo mazanec. Nechcete si letos zkusit ruský velikonoční bochánek? Možná vám, ne náhodou, připomene ten náš český mazanec.
Ruský velikonoční bochánek
Ingredience:
1 hrnek horké vody
60 g másla
1 – 2 vejce
60 g cukru moučka
Špetka soli
30 g sušeného mléka
500 g mouky
2,5 lžičky droždí
140 g rozinek
Postup:
Vyrobte klasické kynuté těsto, rozinky přelijte vroucí vodou, nechte deset minut nabobtnat a přidejte do těsta. Vytvořte bochánek, vložte do předehřáté trouby a pečte dozlatova. Kdo má doma stále populárnějšího kuchyňského pomocníka – domácí pekárnu, má práci usnadněnou tím, že do pekárny jen vloží všechny suroviny a vytáhne až voňavý produkt.
A to je z Ruska pro dnešek všechno. Tak zase někdy příště někde jinde.
Add Comment