Do předvelikonočního období v Anglii neodmyslitelně zapadá úterý před Škaredou středou. Jedna z teorií, proč se Shrove Tuesday, častěji označované jako Pancake Day = Palačinkový den, slaví právě v duchu palačinek, říká, že je tomu proto, že předchází období půstu a je potřeba spotřebovat veškeré tuky, které jsou v tomto období nepřípustné.
Jiná teorie se opírá o pověst o hospodyni, která kdysi dávno právě palačinky v ono úterý dělala, když v tom krátce před polednem uslyšela zvon, co zval ke zpovědi. Hospodyně nelenila, vyběhla ven, aniž by se převlékla, natož vzdala pánve a pelášila do kostela. Na její počest se tedy pořádají v Anglii palačinkové závody.
Tyto se netýkají konzumace, jak by označení naznačovalo, nýbrž běhu s pánví, v níž je rozpálený tuk a palačinka. Soutěže se účastní toliko ženy, které musejí být náležitě oděny po vzoru své předchůdkyně a krom toho, že takto běží v kostýmu a s pánvičkovou rekvizitou, mají za úkol nejen dorazit do kostela v co nejkratším čase, ale ještě musí během toho třikrát v letu obrátit palačinku. Něco ve skrytu mé duše říká, že já bych se tohoto závodu tudíž pravděpodobně zúčastnit nemohla. Leda pro obveselení přítomných diváků.
Jinde má palačinková tradice zcela odlišný charakter. A to konkrétně v jedné londýnské škole. Zde se naopak soutěže účastní kluci, kteří se vrhnou na hřiště. Zde je už připraven kuchař s obří palačinkou, kterou mrskne přes pětimetrovou překážku do prostoru hřiště a kluci mají za úkol urvat z ní co největší kus. Pochopitelně z palačinky, nikoli z překážky. Nejúspěšnější trhač žvance získá finanční odměnu od děkana školy.
Další poměrně roztomilá tradice se udržuje především na školkách a školách. Děti tu pořádají soutěže o nejoriginálnější velikonoční klobouk Easter Bonnet. S výrobou jim mohou pomáhat i rodiče. Klobouky jsou z rozličných materiálů, jedinou podmínkou je, aby byly vyzdobeny velikonočně.
Symbolem anglických velikonoc je stejně jako v Americe velikonoční zajíc. I on schovává o velikonoční neděli dětem čokoládová vajíčka, laskominy a drobnosti doma, před domem, ale i v parcích, na ulicích a dokonce i v obchodech. Děti si úlovky většinou neukládají, aby se doma pochlubily konečným množstvím, ale rovnou je na místě sní. Je jen trochu škoda, že čokoládová vajíčka postrádají tu staromilnou příchuť, jakou si drží u nás svými potisky s jarním a velikonočním nádechem. Anglické děti těžko najdou vejce s obrázkem kuřátka nebo slepičky, ale stoprocentně budou mít na obalech svých pokladů nejednoho televizního hrdinu s obřím nápisem firmy, která pochoutku vyrobila.
Holky, dívky, paní, dámy a tak dále se v Anglii netřesou před představou pánů s rákoskami. Ani zde se totiž stejně jako v Americe nešlehá. Velikonoce většinou končí nalezením dobrot od velikonočního zajíce. V určitých částech Anglie ale můžete i dnes narazit na starý zvyk, kdy ženy přivazují muže k židlím a tito se potom musí vykoupit penězi. Muži jim to mohou druhý den oplatit a přivázat je taky. Pustí je doslova za pusu. Na jiných místech v Anglii se zase v rámci Velikonoc chodí pouštět draci.
A ještě jednu věc nelze nezmínit. Pamatujete si, jak se anglicky říká Zelenému čtvrtku? Ano, Maundy Thursday. A pamatujete si, co znamená slovo maundy? Správně – rozdávání almužen. Britská královská rodina dodržuje v tento den jistou tradici, která má kořeny až ve dvanáctém století. V tento den si k sobě panovník pozve tolik lidí (většinou jsou to ti, kteří se věnují nějaké charitativní, obecně prospěšné, činnosti), kolik je mu let a obdaruje je pamětní mincí uloženou v koženém pouzdře. Mince mají velkou sběratelskou hodnotu. Mincím se říká Maundy Money.
A abych nezapomněla! Nechci naše školáky nikterak rozesmutnit, ale velikonoční prázdniny trvají v Anglii plné dva týdny. Já vím – ti se mají…
A teď můžete klidně hádat, kam nás velikonoční vítr zažene příště…
Add Comment