Minule jsem tiše a nenápadně záviděla Španělům, kteří mohou trávit Vánoce s teplotami, co se šplhají do už celkem příjemné vzdálenosti od nuly. Pak jsem se podívala, jak je na tom teplotně Švédsko…
Ve Švédsku je opravdová regulérní zima. V různých částech Švédska se právě v těchto dnech pohybuje teplota níž než –10 ºC. Já nejsem žádný zimomilec, tudíž Švédům nezávidím. I když opravdového vánočního skřítka bych viděla ráda. To tedy zase ano. A právě ve Švédsku by se to mohlo podařit. Vánoční skřítci tu totiž mají nadílku vysloveně v popisu práce.
Ve Švédsku se stejně jako u nás a v mnohých jiných zemích dodržuje advent – tedy doba vzdálená čtyři neděle od štědrého dne. Počátkem tohoto období Švédové zdobí svoje domovy a jejich okolí, na dveře věší věnce, za okny plápolají plameny svíček. Čtyři svíčky, které symbolizují adventní neděle, jsou totiž většinou postaveny v řadě vedle sebe a umístěny právě na okenním parapetu.
Důležitou součástí adventního času je oslava svaté Lucie – patronky světla. Tento den je stejně jako u nás zapsán v kalendáři k datu 13. 12. V tento den se pořádají velké průvody, které procházejí ulicemi a zpívají koledy. V čele průvodu jde jedna hlavní Lucie, na sobě má bílé šaty převázané v pase červenou stužkou nebo páskem. Stejně oblečené jsou i „malé“ Lucie, které ji obklopují. Rozdíl je v tom, že malé Lucie nesou v rukou jednu hořící svíčku, zatímco velká hlavní Lucie má ze svíček celou korunu. Dříve to byly klasické svíčky, teď se od toho zvyku upouští a svíčky jsou většinou elektrické. Kromě dívek se průvodu samozřejmě účastní i kluci. Můžou si vybírat ze tří rolí. Jedni volí roli tzv. „hvězdných chlapců“, důležitou součástí jejich kostýmu je potom vysoká čepice (většinou papírová) s hvězdou. Druhou hvězdu upevněnou k tyčce pak drží v rukou. Jiní kluci chtějí být tzv. „perníkovými panáčky“. Ti bývají oblečeni do hnědých šatů a na hlavách mají vysoké klobouky. Třetí skupinu vytváří „vánoční skřítci“ v neodmyslitelných červených čepičkách. Lucie a její průvod rozdávají cestou perníčky a různé dobroty. Většinou je to pečivo z kynutého těsta.
Na Vánoce neboli God Jul se ve Švédsku pečou sladké žemle, místo kapra jedí tresku v omáčce nebo sobolí maso, nesmí chybět vánoční šunka a teplý punč. Švédové často nazdobí stromeček nejen doma, ale i před domem na ulici. Ten venkovní má sobě většinou jen elektrické svíčky, ten domácí je ozdoben se vší parádou. Vždyť pod něj také vánoční skřítek naděluje spoustu dárků! Zatímco náš Ježíšek upozorní na to, že dárky už jsou na svém místě, zvonečkem, švédský skřítek zvaný Jultombe, dává tuto zprávu klepáním.
Vánoce spolu často tráví celé rodiny pohromadě. Po rozdání dárků pokračují ve veselých oslavách, zpívají, tančí kolem rozzářeného stromku a hrají různé společenské hry.
Datum odstrojení stromečku je ve Švédsku pevně dané. Připadá na svátek svatého Knuta – 13. ledna. I tento den bývá vlastně společenskou událostí. Děti si pozvou kamarády, stromeček společně odstrojí a nakonec i vyhodí a během této činnosti si užijí spoustu legrace.
Příště nakoukneme tam, kde místo jehličnatých stromků zdobí palmy. Můžete hádat…
Add Comment