„Když vstupuješ do klubu náctiletých, chtěli jsme ti dát něco, co nikdo na světě nemá!“ sdělila jsem Pepkovi náležitě slavnostně. Ještě se mu...
Dárek pro Pepka
Pořád se něco děje
Dostávám se do paradoxní situace, kdy se sice pořád něco děje, děje se to rychleji a častěji a přibývá toho a naplňuje to od konce srpna můj život...
Náctiletý Pepek
Přesně za týden – jedenáctého jedenáctý – budu znát Pepka jedenáct let. Nedávno jsme byli na jeho tanečním vystoupení a ani trochu nepřipomínal to...
Z deníčku hypochondrova
Člověk by předpokládal, že má za ta léta nárok na jistou solidaritu. To by se ale šeredně mýlil. Míním tím solidaritu tělesné schránky a jejích...
Brašule občanem
Poslední rest stran gratulací za září konečně splněn. Řeknu vám, že vymýšlet dárek pro patnáctiletého kluka, je docela oříšek, chcete-li jej...
Že ne?
„Já mám zase nějakej záchvat!“ uznala Mladší udýchaně, ale nedokázala se přestat smát. V poslední době u ní tyhle stavy gradují. Stačí jí docela...
Narozeninové září
Třikrát. Ano, třikrát. Než se přehouplo září v říjen stihli jsme třikrát oslavu různých narozenin. První byla Denisa, kterou jsme mimo jiné...
A každý je holt jiný…
Tuhle jsem viděla v televizi Pepu Vojtka s nejmladším přírůstkem. Mluvil o dětech a řekl něco, nad čím jsem pak tak trošku, co mi jen líný mozek...
To se stává jen ve výjimečných případech
„Buď ráda, žes tam nebyla, protože kdybys tam byla, tak bys byla utopená… protože tebe by nikdo neměl čas lovit!“ zakončil muž dramaticky a...
Zářijové vlny samostatnosti
Nemám září ráda. Většina lidí nemá ráda leden, jako kdyby byl symbolem změn a začátků, u nichž ještě nelze tušit dobré konce. Podle mě za to může...
Vteřiny
Jako lusknutí prsty, jako nádech, jako otočení stránky, jako mrknutí oka. Oka mžik. Okamžik. Chcete-li. Vteřinová záležitost. Vteřina, co mění...
Nástrahy dospělosti
Na drobných modrých kostičkách dlažby stojí hned vedle záchodové mísy černý drátěný koš. Je v něm stoh časopisů, kterými listujeme, když se tu...
Náctiletá
„Pojď se potulit, dokud ti je deset!“ vyzvala jsem Mladší chvíli před tím, než se chystala vklouznout do své postele. Přivinula se ke mně a s...
Jak jsme jeli na houby
„Třeba to byla veverka…“ navrhla jsem smířlivě, ale Mladší už bohužel nejsou čtyři, aby se spokojila s milosrdnou lží. Pohled, který mi věnovala...
Stárnutí je iluze a basta!
Už je srpen. Měsíc, kdy si holčičky každoročně oficiálně připočtou další rok. Letos je to obzvlášť divný, poněvadž mně, mladé, krásné a tak dále...
Jak jel děda na tobogánu
Když jsem se svěřila Mladší, že nemám ponětí, o čem napsat dnešní sloupek, a vyzvala ji, aby mi povyprávěla nějaký zážitek z Tcháňatova, kde v...