Už v úterý ráno Starší opatrně řekla: „Mno… Ona mi sice většinou jde na nervy, ale nezdá se ti, že je tady bez Mladší nějak smutno?“ A měla pravdu.
Po první noci na škole v přírodě, kterou paní učitelka zhodnotila v souvislosti s trpaslíkovou termínem „krušná“, se Mladší nad očekávání rychle zadaptovala a první pobyt mimo domov si užila. „Brečela jsem jenom večer, ve dne mi kupodivu smutno nebylo,“ řekla po příjezdu. „Ostatní taky brečeli?“ zajímalo mě. „Třeba Kačka taky brečela,“ pravila Mladší a se závistí dodala: „Ona ale měla fotku mámy. Tak to měla lepší, protože mohla plakat nad ní.“
Celá škola v přírodě se nesla v indiánském duchu. První dopis, který kdy Mladší ve svém životě napsala a odeslala, měl na sobě nakreslený indiány a zněl takto:
Ahoj mami!
Pozdravuj tátu i Starší. A jako indiánka jsem se pojmenovala Černá puma. A jak se máš ty? Já se mám pryma a budeme virábět týpí. Jsem na pokoji s: Malé jehně (1), Černá fena (2), Černé hříbě (3) a Mrštnou kunou (4). 1 – Viky, 2 – Kačka, 3 – Johanka, 4 – Kristýnka. Těším se na vás! Mám vás ráda!
Podpis chyběl :O)
„To týpí jsme nakonec nevyráběli, na to nebyl čas. Ale viděla jsem nahej klučičí zadek! A Áďa měla ještě lepší zážitek – Ríša jí ukázal pindíka!“
Taky jsme všichni obdrželi dary, které pro nás Mladší zakoupila během výletu do skal. Já jsem dostala lahvičku s dračím okem, Starší fialový kámen a Lev průsvitný kamínek s kartičkou svého znamení. „Lev…,“ četla Mladší „To úplně souhlasí. Poslouchej – nemá rád autoritu a neposlouchá příkazy. Tak to na taťku úplně sedí, že? Když mu třeba řekneme – rozdej příbory, tak on řekne – proč já?! Počkat… to vlastně dělám já. No tak nic. Aha, já jsem přece taky lev. Takže to asi souhlasí…“
„A televize mi vůbec nechyběla!“ chvástala se po cestě domů. Když jsme nastupovaly do trolejbusu, což mi činilo dost potíže, neboť jsem v jedné ruce táhla její kufr a v druhé dvě krabice pizzy. Ještě než jsme došly k domovním dveřím, jen tak mimochodem prohodila: „Ale televizi si pustím hned!“ A jak řekla, tak udělala. Na hlavu si dala indiánskou čelenku, co vyrobila (někteří v ní i přijeli autobusem ke škole a cestovali v ní dál domů) a mezi sledováním pohádky a konzumací pizzy, si párkrát cvičně hodila indiánským bumerangem, co taky vyrobila. Tudíž jsem musela být ve střehu, bo mi stále něco hvízdalo kolem uší.
A večer jsme si vyprávěly zážitky (třeba jak si holky koupily svítící tyčinky: „…ohýbaly je zubama a Kačka svoji tyčinku nakonec prokousla, takže se jí ta fosforeskující tekutina dostala do pusy. Tak šla do koupelny a plivala to tam. Ono to ve světle nebylo vidět, ale když se zhaslo, tak celá ta koupelna svítila a Kačce svítily zuby i jazyk!“) a pak jsme se strašně dlouho tulily :O)
Tulící týden i vám. :O)
Vaše teta Fily
Add Comment